Místo, na němž dnes stojí budova naší centrální banky, se po založení „Starého města králem Václavem I v roce 1230 nacházelo v prostoru za hradbami. Tato lokalita nebyla zastavena ani během stavební konjunktury po založení Nového města císařem Karlem IV. Na volných plochách kolem hradeb si zámožnější měšťané zakládali zahrady a ještě v 16. a 17. století se zda nacházely i stodoly a pole. V 17. a 18.století zde pak byla postavena řada hostinců. V 18. století byly zasypány hradební příkopy a na jejich místě byly vysazeny stromové aleje.

Základy dnešní zástavby této oblasti byly stanoveny ve druhé polovině 19.století, kdy se stala hospodářským centrem města a přitáhla pozornost  i finančních ústavů (i vzhledem k nedalekému nádraží).

Současná budova ČNB navazuje na budovu Živnostenské banky, která v roce 1896 zakoupila domy U tří kaprů (č.p. 862) a U železného muže (č.p. 863) v ulici na Příkopě, na jejichž místě byly dle návrhu architekta Osvalda Polívky v listopadu 1897 zahájena stavba nové bankovní budovy . Její výstavba byla završena umístěním sochy Génia se lvem od sochaře A.Poppa na atice budovy. Budova byla zkolaudována 15. května 1900.

Po vzniku Československa však ani tato budova nevyhovovala potřebám rostoucího bankovního provozu, a pro banka přikoupila sousední hotely U černého koně a U modré hvězdy (ve kterém byla uzavřena mírová smlouva po rakousko-pruské válce v roku 1866). 

V návaznosti na to byla v roce 1928 vypsána architektonická soutěž s cílem určit, zda je výhodnější ke staré budově přistavět novou část nebo zbouráním všech stávajících budov získat prostorné staveniště. 

Rozhodnuto bylo vystavět úplně novou budovu podle projektu architekta F.Rotha – výstavba probíhala (ve dvou etapách) mezi lety 1935 až 1942) – sousoší génia se lvem byla na novou budovu přenesena v roce 1938. Ve své době se jednalo p nejmodernější a nejpřepychověji zařízenou bankovní budovu  v Praze. Pro potřeby centrální banky slouží od roku 1950.

ČNB také provozuje vlastní Kongresové centrum (se vchodem na Senovážném náměstí). Původně se jednalo o Plodinovou burzu, postavenou v letech  1893-1895 podle návrhu architekta Ohmana (její přístavba byla realizována v letech 1928-1929). Po zrušení Plodinové burzy roku 1948 se i tato budova stala majetkem Stání banky československé a od roku 1955 v ní sídlila Československá televize. V roce 1994 budovu odkoupila ČNB.

V letech 1997-2000 byly tyto budovy podrobeny komplexní stavební a technologické rekonstrukci.

Osobně jsem v budově dnešní ČNB (a tehdejší Státní banky československé) pracoval v letech 1986-1990 – bylo to opravdu pěkné a elegantní pracoviště.