„Naprostá většina lidí, 71 procent, od prezidenta čeká, že bude aktivně zasahovat do ekonomického dění,“ uvedl na úvod Fóra Pavel Doležal, ředitel Zlaté koruny, proč zvolil pro toto fórum téma „Prezident pro cestu z krize“. Z průzkumu Zlaté koruny, který zpracovala agentura Ipsos, také vyplývá, že lidé chtějí prezidenta sjednotitele. Ale pouze necelá polovina lidí si myslí, že prezident dokáže zklidnit politickou situaci. Navíc 60 procent dotazovaných uvedlo, že má „blbou náladu“ a stejný počet lidí si myslí, že prezidentovi se nepodaří „blbou náladu“ změnit.

Jana Bobošíková si položila otázku, jak je krize definovaná. Podle ní jde o krizi lokální, a sice krizi sociálního státu a krizi měny, konkrétně eura. Řešením je snížení výdajů státu, omezení administrativy. Jako prezidentka by chtěla mít kompetence i pro úkolování BIS a odhalování korupčních kauz. Podporovala by vzdělanost, ale jen v oborech, které mají přínos pro růst HDP. V oblasti daňové politiky je pro snižování daní. Pokud jde o reformy, vidí je jen jako kosmetické úpravy. Vyzvala také české podnikatele, aby se brali o svá práva v Bruselu a nenechávali to na politicích. Na Hrad by si sama zvala odborníky, aby diskutovali o vizi pro Českou republiku.

Miloš Zeman vidí poslání prezidenta v účasti na jednáních vlády a parlamentu, kde může předkládat své návrhy. Podle něj je příčinou krize „podinvestovanost“ ekonomiky. To se týká i struktury státního rozpočtu, kdy investice nemají „volební právo“, a proto nejsou motivem pro politiky. Na rozdíl od Jany Bobošíkové by nesnižoval daně. Švédsko má podle něj nejvyšší daňovou zátěž v Evropě a přesto velmi dobře prosperuje.  Snížil by daň z přidané hodnoty, ale netýkalo by se to luxusního zboží. Korupci podle Zemana odstraní pouze zákon o prokazování příjmů a majetku s možností nelegálně nabytý majetek zabavovat. Rozvíjel by oblasti, které podporují multiplikační efekt, jako bytová výstavba, podporoval by investice do celoevropských sítí.  „Jezte méně jablek a sázejte více jabloní,“ říkal Miloš Zeman na minulých Fórech Zlaté koruny. Nyní tuto metaforu upravil: „Chceme-li více jablek, musíme milovat jabloně.“

Jiří Dienstbier si myslí, že krize není jen globální, ale má i národní rozměr. Vláda dělá všechno pro to, aby zmrazila i domácí poptávku, což je hlavní brzda růstu. Výdaje státu jsou velmi neefektivní. Hlavním problémem je chybějící zákon o státní službě, který by situaci stabilizoval, zefektivnil a byl nástrojem pro zamezení korupce. Podle Dienstbiera může povzbudit domácí poptávku spíš produkce s vyšší přidanou hodnotou, jinými slovy investice do vzdělání. Problémy teď začínají už v základním školství. Investovat je ale třeba i do politiky zaměstnanosti, podporovat technicky zaměřené obory. V oblasti korupce podpořil roli prezidenta v možnostech úkolovat Bezpečnostní informační službu při odhalování korupčních kauz. Nevyhýbal by se ale povinnosti prokazovat původ nabytého majetku. Zásadní je podle něj také prohlubování evropské integrace, abychom nezůstali na okraji, kde bychom se nemohli podílet na zásadních rozhodnutích EU. Daňový systém by měl být efektivně nastaven, aby podporoval ekonomiku a nedusil ji, což je případ neustále rostoucí nižší sazby DPH.

Politoložka Vladimíra Dvořáková se kandidátů zeptala, jak řešit zásadní problém, kterým je korupce. To se týká třeba i pravomocí prezidenta ohledně amnestií. Pokud jde o amnestii, Zemanovi nutnost asignace premiérem nevadí, naopak je pro velmi těsnou komunikaci s premiérem a vládou. Podle Dienstbiera by člen vlády, který s amnestií nesouhlasí, by měl rezignovat. Součinnost prezidenta by neměla být jen s vládou, ale s celou politickou scénou, tedy i s opozicí. To platí i v jiných oblastech, zvláště když jde o rozhodování o strategických věcech. Diskutovalo se i o tom, zda prokazování majetku bude účinné všeobecně, což asi nebude možné. Je to jen jedno z opatření, kterých musí být celá řada. Podle Jany Bobošíkové je i nutné prosazovat hodnoty a lidi vychovávat.

Podnikatel Andrej Babiš vidí hlavní problémy v postojích vlády, která má informace z BIS, ale nikdo dosud z odpovědných činitelů nepodal trestní oznámení.  Zeman připomněl, že v době jeho vlády byly podány stovky trestních oznámení, dotaženo jich bylo minimum.

Podle Dienstbiera dochází k bagatelizace korupce ze strany současného prezidenta, což dokresluje obraz toho, jak je u nás korupce vnímána. Jana Bobošíková uvedla, že již dnes podává trestní oznámení v těchto kauzách. Pozastavila se i nad tím, proč byla z tendru na stavbu Temelína vyřazena francouzská společnost, jediný evropský zástupce.

Jan Mühlfeit, zástupce společnosti Microsoft, vidí cestu z krize v podpoře vzdělávání. Podle Dienstbiera v této oblasti selhává stát, který přestává do vzdělání investovat. Změnu vidí v tlaku veřejnosti, situaci by měly změnit volby. Podle Bobošíkové to není v prvé řadě otázka peněz, ale preferencí politiků. Nesmíme se vzdát náročnosti školství, ale udělat i pořádek ve financování škol, rozlišovat školy soukromé a státní. Zeman si myslí, že současnému vysokému školství hrozí, že klesne na úroveň středních škol. Školy se přizpůsobují průměrným studentům, místo aby podporovaly talenty.

Ekonom Michal Mejstřík je proti vytváření nereálných očekávání v oblasti ekonomiky, k nimž máme zejména před volbami sklony. Zeman uvedl, že pokud jde o racionalizační kroky, jsou legitimní, i když přijdou v předvolebním období. Bobošíková si myslí, že zásadní kroky je třeba dělat v rámci konsenzu politických stran, nikoli jednostranně. Dienstbier se domnívá, že je možné vytvářet efektivní systémy a prosazoval by racionální řešení. Prezident by podle Zemana měl vstupovat do každé diskuse, která řeší zásadní změny, jako je např. důchodová reforma.  Kandidáti rozebrali několik kauz z minulosti a jejich ekonomické dopady a podrobně se věnovali kritice schválené penzijní reformy.

K otázce jmenování členů bankovní rady ČNB by J. Dienstbier byl pro to, aby zde platil podobný úzus jako u jmenování ústavních soudců, kdy do hry vstupuje Senát. Bobošíková je v této chvíli pro jednobarevnou bankovní radu, vzhledem k ochraně našeho bankovního sektoru proti regulacím Bruselu, Zeman by naopak dal prostor pluralismu. Tomu by mělo odpovídat zastoupení v jejím složení, kde by mělo existovat konkurenční prostředí různých ekonomických škol. Podle něj by ČNB měla nejen hlídat měnovou politiku, ale podporovat rovnocenně i ekonomický růst.

Bobošíková uvedla, že přímá volba prezidenta otevírá Pandořinu skříňku, pokud jde o naděje, které začnou lidé do prezidenta vkládat. Prezident může ke své funkci přistoupit úplně jinak, než jsme byli zvyklí. I podle Dienstbiera by měl prezident respektovat ústavní instituce, to však neznamená, že by k některým rozhodnutím neměl být kritický.