V úvodu přítomní zástupci stran a hnutí představili své programy. Jana Bobošíková (Hlavu vzhůru) uvedla, že česká ekonomika je v krizi. Zkritizovala plošné škrty minulé vlády, která ekonomické problémy dále prohloubila. Změnu by kromě jiného přineslo zefektivnění státní správy a podpora spotřeby domácností, ale i omezení mandatorních výdajů. Marian Jurečka (KDU-ČSL) navrhuje snížení daňové zátěže, lepší čerpání evropských dotací a průhledné legislativní prostředí. Zmínil se i o boji s korupcí. Miroslav Kalousek (TOP 09) upozornil, že podle mezinárodního srovnání na tom jsme dobře. Pilířem programu TOP 09 zůstává nadále politika rozpočtové odpovědnosti. Zmínil i nutnost zvyšovat výkonnost státní správy. Martin Kuba (ODS) uvedl, že ČR prošla krizí s velmi dobrými parametry. Bude záležet, jak si v dnešní ekonomice poradíme s konkurenceschopností a jak se vyrovnáme s tímto obdobím. Základem ekonomického úspěchu jsou i vyrovnané finance. Uspořit se dá redukcí agend při sestavování rozpočtu. ODS nabídne také flexibilitu trhu práce a snížení daňové zátěže pro podniky. Ondřej Liška (SZ) uvedl, že proti ekonomické stagnaci je třeba postavit efektivní investice podporující růst, zdůraznil ekologické investice do zateplování a úspor energie. Zelení kladou důraz také na efektivní veřejnou správu včetně přijetí služebního zákona. Větší péči je třeba věnovat rodinám s dětmi. Jan Mládek (ČSSD) uvedl, že sociální demokracie chce nabídnout této zemi především stabilitu. Minulé pravicové vlády zklamaly a ekonomika se ocitla v poklesu. Vláda musí mít prorůstový program a ekonomické problémy řešit, ne čekat, jak se vyřeší samy. Země potřebuje normální správu, nikoliv experimenty. Připomněl, že za minulé období měla největší deficit v roce 1995 vláda Václava Klause.

Ze záznamu na fóru promluvil předseda hnutí ANO Andrej Babiš. Přímo na fóru vystoupil za hnutí ANO Ivan Pilný. Ano se opírá o vládu veřejné služby, rozvoj zaměstnanosti jako strategický úkol státu, vytvoření podnikatelského prostředí bez překážek a podporu právního státu. Podle Ilony Švihlíkové (SPOZ) se minulá vláda nemá čím chlubit. Otázkou je, z čeho bude tato země žít. Z veřejných prostředků neustále unikají peníze. Program SPOZ vychází z toho, že stát je nástrojem aktivní politiky. Je třeba vytvořit stabilní priority v oblasti investic a veřejných financí.

Premiér v demisi Jiří Rusnok připomněl, že volební sliby bude třeba plnit v určitém reálném prostředí. Při jejich prosazování bude záležet na politickém konsenzu. Tím se úspěšné země od nás odlišují. Vliv politiky na ekonomiku je vzhledem k otevřenosti české ekonomiky omezený. Podceňujeme vliv evropské integrace, jejích pravidel. České hospodářství není churavějící ekonomikou, zmítanou nerovnováhami, v posledních pěti letech se nám nedaří. Náš region však má předpoklady ekonomického růstu a jeví se perspektivně. Nedokázali jsme ale tyto možnosti využít. Náprava nedostatků nebyla účinná, ať již např. ve zdravotnictví anebo v sociálním systému. Jiří Rusnok, s odkazem na výročí Mnichova poukázal na nutnost spolupráce v rámci regionu a EU, na potřebu vytvářet účinná partnerství, která mohou pomoci i české ekonomice. Podle premiéra je pro nás v budoucnu nutností přijmout i euro.

V diskusi Ilona Švihlíková kritizovala silové prosazování reforem minulou vládou, od nové vlády se očekává, že řadu přijatých opatření bude muset napravit. Ivan Pilný připomněl nedostatky ve vzdělávání, které brání řešení problému zaměstnanosti, kdy absolventi škol obtížně hledají místa. Podle Jana Mládka musí Česká republika udělat symbolický krok k větší integraci s EU, zejména z hlediska rozpočtových pravidel a zavedení eura. To by nemělo bránit tomu dále se věnovat ekonomické expanzi mimo Evropskou unii. Ondřej Liška se nedomnívá, že by se současná vláda měla vyhýbat strategickým rozhodnutím. Ta by se již nyní měla týkat oblasti energetiky, ale i školství a vědy. Martin Kuba připomněl, že každá země, i Česká republika, se musí přizpůsobovat zahraničním politikám ostatních zemí. Miroslav Kalousek uvedl, že ekonomiku nelze nadřazovat lidským právům, to znamená exportovat za každou cenu do problémových zemí. Marian Jurečka vyžaduje, aby se stát choval jako odpovědný hospodář a neházel podnikatelům, zejména mladým, klacky pod nohy. Stát by měl vytvářet vize, které např. postrádáme v agrokomplexu. Jana Bobošíková je pro nalézání konsenzu v politice a ekonomice, ale řekněme si, jaký princip zastáváme, zda liberálně demokratický anebo jiný.

V hlavním diskusním bloku Hospodářská politika a veřejné finance Martin Kuba (ODS) zdůraznil, že jeho strana bude podporovat vyrovnané rozpočty a prorůstové investice do infrastruktury, zejména do rozvoje dopravní sítě. Ondřej Liška (SZ) je pro prosazení fiskální unie. Investice by měly podporovat růst, odstraňovat bariéry pro podnikání. Je proti dostavbě Temelína, myslí si, že v době přebytku elektřiny by měly být tyto miliardy využity na jiné, potřebnější projekty. Investice by měly v České republice udržet kvalifikovanou pracovní sílu. Jan Mládek (ČSSD) vidí možnost zvyšování podílu investic i při vyrovnaném rozpočtu a dodržování maastrichtských kritérií. U investičních akcí je třeba sledovat dodržování nákladů, vyšší příjmy rozpočtu lze zajistit zavedením registračních pokladen. Podle Ivana Pilného (ANO) nelze dálnice jen stavět, ale mít i na jejich opravy. Skončil čas montoven, rodinné stříbro bylo rozkradeno, je třeba podporovat firmy, které investují do moderních technologií. Ilona Švihlíková říká, že pokud jde o náklady práce, jsme drahou zemí. V žádné kategorii sociálních výdajů nejsme na úrovni EU, proti ostatním zemím zaostáváme. Opatření proti korupci jsou díky šedé ekonomice a daňovým únikům nedostatečná. Zde se ztrácejí desítky miliard. Velmi špatná je uplatnitelnost absolventů. Potřebujeme zlepšit úroveň školství, zaměřit se na technické obory.

Slovo dostali také ekonomové a podnikatelé. Jaroslav Hanák, prezident Svazu průmyslu a dopravy, uvedl, že důvěra v politiky u nás klesla na úroveň rozvojových zemí. Proč u nás klesají veřejné výdaje, zatímco kolem nás rostou? Proč nemáme prorůstová opatření a fungující trh práce? Podle Jana Mládka je třeba přehodnotit a napravit situaci v čerpání peněz z EU. Podle Ivana Pilného (ANO) musí dojít k zásadní reformě státní správy. Jan Mühlfeit, Chairman Europe společnosti Microsoft, považuje pokles konkurenceschopnosti České republiky za katastrofální a alarmující. Nejhorší situace je ve školství. Podle Jany Bobošíkové by se odpovědnost neměla rozmělňovat na různé spolky a zájmová sdružení, je třeba podporovat odpovědné soukromé školy. Martin Kuba (ODS) uznal slabost koaličních vlád, silná vláda s jednotným pohledem má více šancí. Propojení škol a firem je již připraveno zákonem. Ondřej Liška (SZ) říká, že dochází k pomalému rozvratu státu, který přestává být garantem a zárukou rozvoje infrastruktury, školství, vědy a dalších oblastí. Toto je třeba změnit, ale bez kvalitní státní správy, práce ministerstev to nepůjde. Ekonom Michal Mejstřík uvedl, že všechny naše reprezentace se nebyly schopny dohodnout na opatřeních zvyšujících konkurenceschopnost. Nemáme vůdčí osobnosti, jakými je např. kancléřka Merkelová, které by tyto programy prosadily. Ivan Pilný (ANO) je při čtyřletém volebním období k prosazování dlouhodobějších strategií skeptický. Podle Ondřeje Lišky (SZ) je zapotřebí fundamentálně změnit fungování vlády, začíná to již rozdělením rezortů a respektováním jednotlivých ministerstev. Martin Kuba (ODS) si myslí, že proexportní strategie je výsostně mezirezortní záležitost a lze jej jen takto řešit. Marian Jurečka (KDU-ČSL) postrádá debatu na nejvyšší úrovni k těmto otázkám ve všech politických stranách. Jana Bobošíková (Hlavu vzhůru) odmítá jednotnou strategii v těchto otázkách, ale je pro společného jmenovatele, zapojení zejména podnikatelských subjektů. Vít Samek, člen legislativní rady ČMKOS, upozornil na naše mezinárodní závazky v řešení sociálních otázek a sociálního smíru. Ilona Švihlíková (SPOZ) upozornila na problémy v této oblasti, které v rámci Evropy v souvislosti s krizí rostou. Řešení by mělo být úkolem hlavně pro socialistické strany. Podle Ivana Pilného (ANO) je to i výzva pro soukromý sektor. Jan Mládek (ČSSD) uvedl, že řadu věcí lze řešit v rámci nového Občanského zákoníku a doprovodnými zákony. Martin Kuba (ODS) se nedomnívá, že nám hrozí ohrožení chudobou, nekupujeme si jen základní věci, naše spotřeba je mnohem širší, je to spíše šíření negativních nálad.

Druhý tematický blok diskuse byl zaměřen na konkurenceschopnost a podporu podnikání. Ilona Švihlíková (SPOZ) si myslí, že pro podporu exportu by více měly spolupracovat ministerstva zahraničí a průmyslu. V otázce přijetí eura platí naše závazky, je třeba vzít v úvahu, jak eurozóna vyřeší své problémy a budoucnost. Ivan Pilný (ANO) podpořil větší aktivity ekonomické diplomacie. Je také třeba, aby lépe fungovalo propojení aplikovaného výzkumu s praxí a měli jsme co obchodním partnerům nabídnout. Podle Jana Mládka (ČSSD) je třeba zahraniční obchod diverzifikovat, tedy nedržet se jen jednotného evropského trhu, ale expandovat více mimo EU. Martin Kuba (ODS) se domnívá, že vysokou závislost našeho vývozu do EU příliš nezměníme a ani to v mnoha případech není žádoucí, s ohledem na znalost prostředí EU a navázané kontakty. Jiná otázka je posílit počet exportérů do EU, aby se nejednalo jen o velké firmy. Marian Jurečka (KDU-ČSL) vidí mimo EU velké šance, i pokud jde o náš výrobní sortiment a skladbu firem. Pokud jde o přijetí eura, je třeba vyčkat na vývoj v eurozóně. Jana Bobošíková (Hlavu vzhůru) by nechtěla podporovat, abychom platili ekologické daně a vytvářeli si umělé překážky pro obchodování mimo EU.

Z ekonomů v tomto bloku vystoupil Jiří Weigl, tajemník Institutu Václava Klause, který poukázal na problémy, které řada zemí díky euru má. Jana Bobošíková (Hlavu vzhůru) navrhuje, aby Česká republika přistoupení k euru přehodnotila. Ondřej Jonáš, investiční bankéř, poukázal na ekonomické ztráty, které nepřijetím eura mohou naší zemi vzniknout. Podle Jana Mládka (ČSSD) znamená dnes přijetí eura postavit se populistické vlně – lidé euro, jak ukazují průzkumy, nechtějí. Přesto euro reprezentuje pro nás největší trh, který nemůžeme pominout. Jak potvrdili i další účastníci diskuse, Ivan Pilný a Ilona Švihlíková, vládne v otázce přijetí eura spíše vyčkávací taktika.  V diskusi dále vystoupili ekonom Daniel Münich, který se zamyslel nad nízkou kvalitou vysokých škol, prezident Svazu podnikatelů ve stavebnictví Václav Matyáš by si přál, aby se příští vláda zaměřila především na profesionalizaci státní správy. Petr Knap, partner společnosti EY, si myslí, že České republice by pomohla strategie, na níž by se shodli jak politici, tak představitelé celé společnosti.

Na závěr fóra vystoupil představitel Microsoftu Jan Mühlfeit, který upozornil na to, že řešení současných ekonomických problémů nemusíme složitě hledat, ale stačí se inspirovat v zahraničí, jak nejen k zvyšování konkurenceschopnosti, rozvoji školství, vědy a dalším otázkám přistupují.