V první blok fóra zaměřeného na regulace právní předpisy a legislativu otevřel náměstek ministra financí JUDr. Martin Pros, který se kromě jiného zmínil také o plánu MF transformovat ČMZRB na Českou investiční banku, což by pomohlo k zapojení bank, penzijních fondů a investičních společností do zdrojů investic. 

Pan Ing. Karel Bureš, ředitel ČEB poznamenal, že ČEB uvažuje o odlicencování právě kvůli regulacím EU. V případě, že by se změnil systém, EGAP by ztratil svou roli a ČEB by neměla dostatek kapitálu na fungování jako licencovaná banka.

 

K problematice morálního hazardu v souvislosti s regulatorními změnami v bankovnictví se vyjádřila hlavní ekonomka ČBA doc. Eva Zamrazilová. Právě regulace a spolehlivost subjektů na pomoc státu jsou morálním hazardem dnešní doby. Některé regulační aktivity EU se vzhledem k hospodářské odlišnosti zemí často jeví jako kontraproduktivní a zvýšené regulatorní požadavky vedou pouze k rizikovému chování subjektů trhu.

 

Jako třetí vystoupil Prof. ing. Michal Mejstřík. Na začátek přiblížil změny globálního trhu a upozornil na země Blízkého východu a Čínu, ve kterých se kombinace silných rezerv a populace odráží také v přístupu k regulacím. Čínský bankovní sektor je dnes celosvětově největším, v důsledku regulací Číňané iniciovali vznik Asijské investiční infrastrukturní banky, pomocí které obejdou regulace. Cenné papíry této banky pohltí část peněz, které končí dnes v amerických treasury bondech a budou vydávány prostřednictvím jumbo bondu této banky. Dále se vyjádřil k rozvoji trendu islámského bankovnictví, které zakazují spekulace. MMF teto způsob financování podpořil a cílem ČNB je zpřísnit pravidla a začlenit ho vedle konvekčního bankovnictví.Reagoval Ing. Jíři Kunert. Podle něj čínské banky, díky tomu, že jsou kryté státem, pouze skrývají rizikové úvěry.Na otázku z publika, jestli mají virtuální měny šanci jako alternativní platební prostředek, odpověděl Martin Pros, že s ohledem na nemožnou regulaci virtuálních peněz se to jeví pouze jako spekulativní cesta investic.

 

Na úvod druhého bloku představil Tomáš Macků výsledky průzkumu, který zrealizovala Zlatá koruna se společností Ipsos. Z průzkumu vyplývá, že Češi jsou převážně proti zavedení eura, většina preferuje velké banky a 2/3 populace dává přednost bezhotovostnímu platebnímu styku.

 

Druhý blok, zaměřen na generaci Y a cloudbanking, otevřela studentka VŠE Natália Rektorysová, která zastupovala vítězný team studentů (Martina Šimečková, Natália Rektorysová, Matej Boruta), který měl za úkol představit pohled mladých lidí na budoucnost bankovnictví. Představila koncept hologramového bankéře, postupný zánik poboček, požadavek multi-měnového účtu a zaměřila se také na nevýhody platebních karet a navrhla jejich záměnu za multiplatformní platební čip.

Následoval Mgr. Jam Lamser, partner společnosti Redeggs s tématem cloudbankingu. Podotknul, že dnešní forma bankovnictví se střetává s kritikou generace Y, jelikož není schopna držet krok s jejich požadavky. Popsal také cloudový model fungováni bank dnes a v minulosti. Zmínil, že právě regulace brání zákazníkům podílet se na cloudbankingu.

 

Jako třetí vystoupil doc. Petr Teplý s trendy současnosti, jimiž jsou digitalizace a s ní spojená interakce s klientem a úloha cenových srovnávačů a nakonec konkurenci bank. Pokračoval otázkou, jestli banky vůbec zvládnou přechod z analogového do digitálního světa a budou schopny ošetřit kybernetické riziko. Přiblížil také změnu klienta, který nyní ví, co chce, což tlačí banku směrem ke customizaci. Závěrem podotknul, že banka je obchodníkem s důvěrou, což na rozdíl od zahraničních subjektů na českém trhu stále platí.

 

Moderátora Přemysla Čecha zajímalo, jestli s digitalizací zmizí také provize pro bankéře a zlepší se přístup ke klientovi. Odpovědí bylo, že v budoucnosti dojde k přechodu na model odměňování poboček na základě spokojenosti zákazníků. Na otázku, jestli vynálezy generace Y nepovedou ke zneužití osobních informací, panelisté odpověděli, že v budoucnu se intimita stane přežitkem a bude poskytována jako placená služba. 

 

V posledním bloku diskuse na téma virtuální budoucnosti bank vystoupil jako první guvernér ČNB Ing. Miroslav Singer s prezentací o bezpečnosti internetových plateb a virtuálních měn z pohledu ČNB jako regulátora.

 

 Na začátek připomněl, že snahou ČNB zvyšovat důraz na ochranu klientů. Virtuální měny podle něj přinášejí nejen riziko ztráty hodnoty, ale také možnost financování trestné činnosti. Ujistil však, že centrální banky tyto měny monitorují. S názorem z publika o rychlém technologickém rozvoji klientské orientace na mobilní banky Miroslav Singer souhlasil, podotknul však, že vzhledem na minulost není tendence k univerzalitě až tak silná.

 

Pana Singera na pódiu následně vystřídal viceprezident ČMA Ing. Jan Mühlfeit a hned na začátku připomněl exponenciální rozvoje technologií a změn, technologie podle něj mění hlavně způsob, jakým se věci dělají. Digitálním paradoxem je, že čím více bude na světe technologií, tím bude důležitější lidský mozek. Předpokládá také, že se změní rovnováha v kybernetickém a technologickém prostoru a státy se zaměří nejen na investice do technologií, ale také na vzdělávání lidí, kteří by měli s inovacemi umět pracovat. Závěrem prohlásil, že si budou subjekty konkurovat dle toho, jestli budu schopné odemknout lidský potenciál.

Technologie by měly umožnit individuální systém vyučování a snadné odborné poradenství. Zároveň vyzval banky, aby zjednodušily klientský přístup. 

 

Následoval přednes generálního ředitele mBank Mgr. Pawla Kucharského o rozdílech analogových a digitálních bank, jejich regulaci a orientaci na klienta. Předpověděl, že do 10 let pobočky zaniknou a digitalizace bude vyžadovat, aby banky nacházely nové řešení v kontaktu s jinými subjekty trhu. Otázkou je, jak s těmito subjekty spolupracovat.

 

Dále následoval stratég Raiffeisenbank Ing. Aleš Michl, který v rychlosti popsal situaci bank v porovnání s jinými odvětvími trhu. Čímž zdůraznil potřebu vytvoření komunity lidí využívajících produkty banky.

 

Posledním panelistou byl člen představenstva České spořitelny Ing. Karel Mourek, který popsal fungování bank na základe informací, které vlastní. Dostupnost informací z úvěrových registrů zlepšuje konkurenční prostředí a ve finále snižuje cenu úvěru, při čemž zvyšuje finanční disciplínu dlužníka. Budoucnost vidí ve zpracování strukturovaných dat a zlepšení prediktivních modelů pro jednotlivé klienty.