Recese nutí podnikatele hlídat každou korunu, a ti se proto snaží stlačit poplatky za služby bank, které jim každý měsíc odvádějí.

Šanci vyjednat si lepší cenu mají firmy s obraty od stovek milionů korun výše. Vyplývá to z průzkumu HN mezi podnikateli a bankami. Sonda ukázala, že větší firmy jsou pro banky důležité, protože využívají velké množství produktů, a pro finanční domy jsou tak větším zdrojem jejich příjmů.

Na trend upozornil podnikatel Tomáš Březina ze stavební firmy Best, který po jednání s bankou v březnu za rok ušetří na poplatcích stovky tisíc korun. Roční obrat jeho firmy přesahuje jednu miliardu. Padesátiprocentní slevu na poplatcích získala nedávno i firma DLNK s obratem asi 100 milionů ročně. Zvýšený počet slevychtivých firem potvrzují i samy banky. „Firmy se na banku kvůli úsporám obracejí častěji, ne vždy se jim ale dá vyhovět,“ říká Karel Mourek, ředitel komerčních center České spořitelny.

Individuální podmínky s výhodnějšími poplatky oproti běžnému ceníku banky zpravidla finanční domy na požádání poskytují firmám s vyšším obratem. Například u Raiffeisenbank je to pro firmy s obratem od 250 milionů korun, Česká spořitelna požaduje stovky milionů. Úsporu mohou ale vyjednat i menší podniky, které využívají víc služeb a provádějí větší počet platebních transakcí.

Několik měsíců trvající krize další firmy probudila k přezkoumání všech nákladů spojených s bankovními službami, kterými se dříve tolik nezabývaly.
„Stává se totiž, že firma využívá portfolio produktů, které pro ni není optimální. Jsme připraveni jednat a sestavit s klientem odpovídající produktový mix, který je zohledňuje. Celkové využívání služeb pak může vyjít levněji než předtím,“ potvrzuje Karel Mourek, ředitel komerčních center České spořitelny.

Podle průzkumu Citibank až dvě třetiny malých a středních firem plně nevyužívají nabídek bank k optimalizaci správy firemních financí. Nejčastěji firmy vyjednávají o poplatcích za platební styk. Jejich výše a struktura vždy záleží na četnosti a objemu transakcí,které firma provádí. „Pouhý nátlak na zlevnění poplatků a výhružky odchodem ke konkurenci nefungují,“ tvrdí Mourek. Platí to hlavně o menších firmách, které počtem transakcí nejsou pro banky tak zajímavým klientem. Potvrzuje to Jana Lahovská z firmy A-Pharma, která provádí kontrolu léčiv. Firma o patnácti zaměstnancích využívá jenom účty a nemá u banky úvěr. Vysoké poplatky za příchozí europlatby jí banka odmítla snížit, přestože jejich počet v posledních měsících významně narostl. „Banka ale neslevila absolutně nic, přestože jsme pohrozili odchodem,“ říká podnikatelka.

I menší podnikatelé ale mají však stále velký prostor k úsporám, a to díky rozdílným cenám podnikatelských účtů u jednotlivých bank. Podle srovnání společností Scott & Rose v rámci soutěže HN Nejlepší banka dosáhl vloni rozdíl v ceně účtu v modelovém příkladu menší firmy mezi nejlevnější a nejdražší bankou 14 711 korun za rok.