Jen u právnických osob činil meziroční nárůst dokonce 87 procent. Vyplývá to z analýzy společnosti Creditreform, podle níž se bude situace zřejmě i nadále zhoršovat. Během června totiž bylo podáno celkem 891 insolvenčních návrhů, což je za jeden kalendářní měsíc vůbec nejvyšší počet v historii insolvenčního rejstříku.
„Vzhledem k tomuto vývoji očekáváme, že již koncem srpna dosáhne počet podaných insolvenčních návrhů na firmy počtu podání za celý rok 2008,“ uvedla analytička Creditreformu Miloslava Osvaldová.
Dodala, že podle zjištěných údajů více než polovina zbankrotovaných firem nemá žádný majetek a věřitelé se tak nedočkají ani částečné náhrady svých pohledávek.

Firmy nemají zdroje, banky se bojí rizika

Podle Hospodářské komory nárůst počtu podniků, které nezvládají plnit závazky, není v krizi překvapením. Situaci podle ní komplikuje zhoršená platební morálka firem, ale mnohdy i neospravedlnitelná neochota bank peníze půjčovat.
„Více než polovina podniků uvádí, že v posledním půlroce se jim přístup k novým úvěrům ztížil,“ sdělil Právu prezident Hospodářské komory Petr Kužel. Nedostatek financí podle něj nadále nutí mnoho firem k ustoupení od plánovaných investic, propouštění zaměstnanců či prodeji části majetku.
Podniky si nyní stěžují hlavně na zhoršující se podmínky v oblasti provozních úvěrů. Banky zdůvodňují velkou obezřetnost při poskytování úvěrů a tvrdší postihy za vymáhání pohledávek prudkým růstem rizika nesplácení a nejistými vyhlídkami mnoha firem v době propadu poptávky.

Němečtí politici kritizují bankéře

V posledních týdnech se zhoršil přístup k úvěrům také firmám v sousedním Německu, na jehož poptávce i dodávkách je řada českých podniků závislá.
Zatímco v březnu pociťovalo dopady úvěrové krize asi pět procent německých firem, v červnu už jich bylo kolem 57 procent. Počet společností, které za první čtyři měsíce roku vyhlásily insolvenci, stoupl letos meziročně o 12,1 procenta.
Přetrvávající neochota bank poskytovat dostatek úvěrů už podráždila i některé přední evropské politiky. Peněžní ústavy jsou jimi vykreslovány jako viníci krize, kteří přes velkou podporu a vstřícnost vlád i centrálních bank teď pouze tiše sedí na nahromaděném majetku a nezúčastněně přihlížejí zániku firem a propouštění lidí.
S podobnou kritikou bank nedávno přišel i německý prezident a bývalý šéf Mezinárodního měnového fondu Horst Köhler, který uvedl, že finanční domy by svým postojem neměly bránit oživení ekonomiky.
„Žádám banky, aby si ověřily, zda by se nemohly více odhodlat a pomoci k hospodářskému oživení,“ řekl Köhler.

Insolvenční návrhy leden–červen
Rok 2008 2009
Měsíc celkem právnické z toho osoby celkem právnické z toho osoby
leden 273 106 441 296
únor 495 205 594 368
březen 487 265 678 427
duben 497 285 723 465
květen 390 261 694 402
červen 409 271 891 507
Celkem 2551 1393 4021 2465
Na jednu firmu může být podáno více insolvenčních návrhů.