Fintech dokazuje, že i lidé s (pod)průměrnými příjmy mohou být dobrými dlužníky. Díky technologiím úspěšně pomáhá půjčkami také tam, kde již banky vyklidily pole.
- Až 45 % populace v Česku a dalších zemích má ztížený přístup k financování svých potřeb.
- Fintech společnosti dokážou díky inovativnímu přístupu a technologiím zahrnout do posuzování žádostí o úvěr mnohem více faktorů a díky tomu obsloužit i řadu těch, které klasické banky kvůli příliš velkému důrazu na pouhý poměr příjmů a výdajů odmítnou.
- S prudce zdražujícími energiemi i pohonnými hmotami a při nejvyšší inflaci od roku 1998 navíc poroste počet lidí, kteří si budou potřebovat půjčit prostředky, byť by to mělo být jen dočasně, než se inflace propíše také do růstu mezd.
Fintech společnostem se díky zapojování technologií daří úspěšně obsluhovat klienty v segmentech, ze kterých banky samy z různých důvodů postupně odcházejí. Příkladem jsou segmenty near-prime a subprime, do kterých spadají lidé s průměrnými a podprůměrnými příjmy. Jde o širokou skupinu lidí zahrnující až 45 % populace, což platí nejen v České republice, ale i v ostatních zemí včetně západní Evropy. Jejím typickým příslušníkům se většinou nedaří vytvářet úspory a žijí takzvaně od výplaty k výplatě, z čehož vyplývá poměrně široký potenciál poptávky po krátkodobých půjčkách zpravidla nižších objemů. Zároveň platí, že výrazná většina příslušníků této skupiny pracuje, je poctivá, dokáže se v oblasti financí chovat odpovědně a hradit svoje závazky včas. Není proto důvod jim přístup k financování plošně upírat či komplikovat. Tím spíše, když technologie dokážou být velmi efektivní v oblasti posuzování rizika jednotlivých žadatelů o úvěr.
Standardní tržní posuzování rizika klade velký důraz na posuzování příjmů a výdajů žadatelů o půjčky. Na základě nich rizikové modely bank a úvěrových společností klientovu žádost buď vyřadí, nebo schválí. Ve skutečnosti ale pouhé posouzení příjmů a výdajů nedává komplexní obrázek o tom, nakolik je klient schopen úvěr splácet, jak o půjčce přemýšlí a jak odpovědný ve vztahu k financím doopravdy je. I klient, který má finanční rezervy, nebo je dokáže vytvářet, nakonec nemusí být schopen úvěr splatit.
Fintech společnosti dokážou díky inovativnímu přístupu a technologiím zahrnout do posuzování žádostí o úvěr mnohem více faktorů, udělat si lepší obrázek o míře odpovědného přístupu klienta a díky tomu obsloužit i řadu těch, kteří kvůli příliš velkému důrazu na pouhý poměr příjmů a výdajů v bance na úvěr momentálně nedosáhnou. To vše při zachování velmi nízké míry rizika „Náš třífázový skórovací model se zaměřuje na to, jak jsou lidé schopni s úvěrem zacházet. Pracujeme s širší sadou informací, než je pouhé zjišťování příjmů a výdajů. Zajímá nás, jak lidé celkově pracují s penězi, jak se chovají,” popisuje Ondřej Šmakal, generální ředitel fintech společnosti Orka Ventures.
Banky zároveň podle Šmakala preferují objemově větší úvěry s většími splátkami, tak aby z marží dokázaly pokrýt svoje náklady zahrnující mimo jiné provoz poboček, vysoký podíl lidské práce či provize prodejcům finančních produktů. Lidé ze segmentů near-prime a subprime však poptávají často jen krátkodobé půjčky v objemu řádově jednotek tisíc korun. Pro banku však nebývá takový úvěr atraktivní a těmto klientům tak často nezbývá nic jiného, než požádat o vyšší půjčku v jiných parametrech, než by potřebovali. Mnohdy pak na takový úvěr ani nedosáhnou.
S prudce zdražujícími energiemi i pohonnými hmotami a při nejvyšší inflaci od roku 1998 navíc poroste počet lidí, kteří si budou potřebovat půjčit prostředky, byť by to mělo být jen dočasně, než se inflace propíše také do růstu mezd.
Na trhu se tak otevírá velký prostor pro fintech společnosti, jež dokážou být díky špičkovým technologiím rychlejší, efektivnější a flexibilnější než tradiční banky. Zároveň dokážou lépe posoudit finanční chování klienta a jeho přístup k hrazení závazků. I proto se jim daří držet podíl úvěrů v selhání mimořádně nízko. Například skupina Orka Ventures na konci roku 2021 evidovala jen 1,25 % úvěrů v selhání, což je zhruba 2x méně než podle statistik České národní banky činí míra selhání úvěru v českých bankách.
Také další data o hospodaření Orka Ventures v roce 2021 ukazují na to, jak rychle fintech zaplňuje na trhu segmenty, které nejsou pro banky dostatečně atraktivní či je nedokážou efektivně obsloužit. Počet půjček, jež loni skupinou Orka Ventures poskytla na svých hlavních trzích na Islandu, v Dánsku a v Česku, vzrostl ve srovnání s rokem 2020 o 18 % na bezmála 162 tisíc.
Fintech se tak bez problémů dokáže dobře prosazovat i na trzích, kde ze zákona platí limit pro úrokové sazby - například v Dánsku je tento strop stanoven na 25 % p.a. a na Islandu 35 % p.a.
Objem půjčených peněz se zvýšil dokonce o 37 % na téměř 18 milionů eur. Průměrná půjčka poskytnutá skupinou Orka Ventures měla splatnost 26 dní a její výše činila 108 € (necelých 2 700 korun). Tržby Orka Ventures dosáhly 2,75 milionu eur a meziročně vzrostly o téměř dvě třetiny.
Za rok 2022 očekává Orka Ventrures znovu dynamický růst. Celkem plánuje vyplatit 280 tisíc půjček o celkovém objemu 28,4 milionu eur, což představuje meziroční růst o téměř tři čtvrtiny v počtu půjček a o bezmála 60 % v objemu. K naplnění těchto cílů má skupině pomoci mimo jiné i chystané spuštění nové neobankovní mobilní aplikace, jež bude propojovat cílové skupiny klientů s různými typy finančních služeb, jako jsou úvěry, platební karty či pojištění. Zároveň díky ní budou moci lidé využít model financování “pay now finance later”, jehož prostřednictvím si si budou moci vybrat konkrétní platby k refinancování.
Diskuse
Vložte svůj dotaz