Napjatější hospodaření řady domácností se projevilo v nárůstu podílu základních výdajů na celkových útratách. Výdaje na bydlení a potraviny vzrostly v posledních letech nad 42 % a dohromady s výdaji na dopravu tvoří přes 52 % veškerých výdajů domácností. Ve vyspělých západoevropských ekonomikách zpravidla domácnosti dávají za bydlení a potraviny o poznání méně – v Německu je to přibližně 35 % veškerých výdajů. Pokles reálných mezd v kombinaci s úsporami na zbytnějším zboží a službách, mimo bydlení a potraviny, výrazně omezil domácí inflační tlaky. To se nelíbí ČNB, která je chce prostřednictvím intervencí spuštěných na konci minulého roku vrátit zpátky do hry.

 

Zatím vidíme efekty intervencí pouze v krátkodobém nárůstu spekulativní spotřeby. Na konci roku 2013 (oproti roku 2012) výrazně vzrostly nákupy zahraničních dovolených (o více než 50 %) nebo telefonů (o více než 30 %). S vysokou pravděpodobností se ale jedná o spekulativní nákupy spotřebitelů obávajících se nárůstu cen. Tento efekt by měl ale v dalším průběhu roku vyšumět.

 

Centrální banka sama čeká na střednědobé efekty intervencí. Věří, že slabší kurz pomůže exportérům a ti pak začnou více investovat, nabírat nové pracovníky a přidávat jim na mzdách. Svižnější mzdy a vyšší útraty domácností by měly vrátit do hry přirozené domácí inflační tlaky. Tento efekt ale pravděpodobně nebude tak silný a může se dostavit později, než očekává centrální banka. Ani dobrý výkon exportu a rychlejší investice se nemusí jednoduše promítnout v trvale vyšších útratách domácností. V posledních letech viditelně narostl podíl částečných pracovních úvazků a úvazků na dobu určitou a zaměstnavatele nic nebude tlačit do rychlého nabírání a zvyšování mezd.

 

Pokud bude dopad intervencí na hospodaření domácností, růst a inflaci nižší, centrální banka může posunout exit z intervenčního režimu. Oslabení intervenčního kurzu nad 27,00 EUR/CZK je málo pravděpodobné.