Ruku v ruce s rozvojem internetu ve všech odvětvích a jeho začlenění do běžného života téměř většiny obyvatel se začalo internetu užívat i při bankovních transakcích, kde se běžně provádějí mezibankovní operace a platby formou e-bankingu. Není tomu však ve všech státech Evropy stejně, někde internetové bankovnictví zaznamenalo velký nárůst a oblibu, jinde se jeho využití jen pozvolna zvyšuje. Ve kterých státech se internetové bankovnictví běžně používá a v kterých méně? Jak se podíl internetu pro bankovní operace zvyšoval v průběhu posledních let?
Průměr evropské sedmadvacítky

Využití internetu v celé současné Evropské unii se v průběhu let stále zvyšuje a to od zhruba 16 % v roce 2004 až na současných 36 % v loňském roce.

Nižší užití internetového bankovnictví zaznamenávají státy bývalého východního bloku a státy, které mají v současné době problém se svou ekonomikou vůbec.

Úplně nejméně internet v bankovnictví využívají v Rumunsku a Bulharsku, kde se užití internetu v bankovnictví pohybuje na pouhých dvou respektive třech procentech. Na tomto procentu se sice v České republice internet pro bankovnictví používal také, ale to v roce 2003, v současné době využíváme internet pro bankovnictví v 23 %.

Podprůměrné užívání internetu pro bankovní operace a nahlížení do nich

Jak již bylo zmíněno, nejméně užívají internetového bankovnictví postkomunistické státy, v Rumunsku se užití internetu zvyšovalo od hodnot pod jedním procentem v roce 2003 až do současných 3 % v loňském roce, Bulharsko je na tom s užitím internetu pro bankovnictví obdobně, jen se i v současnosti používá pouze ve dvou procentech.

Velice málo je internet pro účely bankovnictví, to v pouhých 6 %, užíván také v Řecku, i tam se hodnota zvedala z jednoho procenta v roce 2003.

Na o něco vyšších hodnotách se internetové bankovnictví užívá mimo jiné v Itálii (18 %), Kypru (17%), Portugalsku (19 %) a Chorvatsku (20 %).
Velmi nadprůměrné užití internetu pro bankovnictví

Nadprůměrné a velmi vysoké použití internetu pro bankovní operace a nahlížení do účtu zaznamenávají především státy s vysoce rozvinutým bankovnictvím a státy severské.

V Dánsku se využití internetu zvyšovalo z hodnoty 38 % v roce 2003 až na současných 71 %, obdobně je tomu ve Finsku, kde je pro rok 2010 hodnota 76 %, a Švédsku, tam je o jedno procento méně. V zemi jezer Islandu je užití internetu v bankovnictví na hodnotě 77 % a asi nejvyšší procento zaznamenává Norsko, kde se v roce 2003 pohybovala hodnota okolo padesáti procent a v loňském roce již vyšplhala na 83 %.
Vysokou hodnotu zaznamenáváme také v Estonsku (65 %), Lucembursku (56 %), ale třeba i v Nizozemí (77 %).

Státy s nejvyšším nárůstem užití internetu pro bankovnictví

Německo je jedním ze států, kde se užití internetu v individuálním bankovnictví zvýšilo nejvíce, vzrostlo z hodnoty 21 % v roce 2003 na více jak dvojnásobek (pro rok 2010 je hodnota 43 %).

Také pobaltské státy zaznamenaly enormní nárůst v užití internetu. V Litvě z 3 % pro rok 2003 na současných 37 % a v Lotyšsku z 12 % v roce 2004 na 47 % v loňském roce.

V České republice se hodnota zvyšovala od 3 % do 23% a v EU 27 z 16 % pro rok 2004 na loňských 36 %.

Proč se v některých státech užívá internet pro bankovnictví více a jinde několikanásobně méně?

Rozdíl mezi jednotlivými státy je dán především připojením domácností a firem na vysokorychlostní 3G internet, obecně jsou severské státy, kde se užití internetu v bankovnictví pohybuje na velmi vysokých hodnotách, připojeny k vysokorychlostnímu 3G internetu mnohem více. Ve Švédsku má mobilní vysokorychlostní 3G internet 55% a Finsku 68 % firem. Přímo úměrně s touto hodnotou se pochopitelně pohybuje i internetové bankovnictví, takže mobilní vysokorychlostní 3G internet má v Řecku pouze 6 % firem, v Rumunsku 8 % a v Bulharsku 9 %. Ani v České republice není připojení na mobilní vysokorychlostní 3G internet na nějak vysoké hranici, pohybuje se pod dvaceti procenty.

Klasické připojení má v České republice okolo 95 % firem, na rozdíl třeba od Rumunska (21 %) a Bulharska (15 %). Pevné vysokorychlostní internetové připojení je v Čechách srovnatelné s EU27 a pohybuje se okolo 85 %.

Firmy využívají internet především pro bankovnictví a finanční služby a to téměř v 87 %.