Elektronická peněženka může vypadat jako platební karta, ale funguje jinak. Hodí se při placení malých částek, třeba když spěcháte do práce. Vyplatí se i obchodníkům, tvrdí Petr Stránský ředitel společnosti Haguess, která dodávala systémy pro pražskou kartu Opencard .

Nedávno rozvířila debatu o výhodách a nevýhodách elektronických peněženek pražská karta Opencard, která se mimo jiné používá jako časová jízdenka v městské dopravě. Její využití ale původně mělo být mnohem větší. Komu tedy mohou elektronické peněženky usnadňovat život? Určitě lidem, kteří cestují veřejnou dopravou. Dále těm, kdo často platí drobné platby v trafice či všude tam, kde se platí bez obsluhy (nápojové či parkovací automaty). Například v Německu je elektronická peněženka využívaná pro cigaretové automaty a karta nese informaci i o věku držitele. Cigarety si tak s danou kartou nemůže v automatu koupit člověk, kterému není dostatečný počet let. Akceptace elektronické peněženky je výhodná ale i pro obchodníky. Nejenže jim zvýší počet zákazníků (průchodnost lidí je podle průzkumů až šestinásobně vyšší), ale podle zahraničních zkušeností jim zvýší výrazně obrat.

Na placení u obchodníků přece stačí platební karta a hotovost. Tradiční platební karty nejsou příliš vhodné tam, kde je vysoký počet zákazníků, kteří platí nízké částky. Jsou pomalé a pro obchodníky relativně drahé. S platební kartou nejspíš ani nezaplatíte poplatek za přečtení článku na internetu či za lístek na metro. A nosit plnou peněženku mincí také není příliš pohodlné a nákup je také pomalý.

Jak elektronická peněženka vypadá? Je to plastová karta s čipem. Na čipu je údaj, kolik její držitel na ní má peněz. Ty na ní může dobít třeba jako kredit na mobilní telefon.

Kde se elektronické peněženky masově používají? Například v Londýně je pro cestování hromadnou dopravou používaná Oyster card. Vydaných je jich přes 20 milionů. Platit se s nimi dá za veškerou dopravu jako je metro, loď, autobusy a vlaky. Je to systém, který už v rámci širšího Londýna funguje více než deset let. Existuje kvůli tomu síť více než 16 tisíc čteček karet, které jsou instalované v autobusech na tyčích nebo v metru v turniketech. Na těchto místech by platba kartou byla nepoužitelná, protože neumožňuje ani rychlé odbavení, ani využití různých typů jizdného.

V čem je Oyster Card výhodná? Hlavní způsobem užití Oyster Card je placení mechanismem „pay-as-you-go“ (=platím, když je potřeba) a pokaždé, kdy je třeba zaplatit jízdenku za určitý úsek, se vám po přiložení karty ke čtečce odečte částka ze sumy na kartě. Tato platba za konkrétní cestu je nejpoužívanější i proto, že systém je postaven, pravděpodobně jako jediný v Evropě, „ultraseriozně“.

Co to znamená? Když třeba v Praze nevíte, kolikrát během dne pojedete hromadnou dopravou, koupíte si jednotlivé jízdenky. Na konci dne můžete zjistit, že vás cestování vyšlo dráž, než kdybyste si koupili celodenní jízdenku. Když použijete Oyster Card v Londýně, ve chvíli kdy dosáhnete sumy, která se rovná tomu, co byste zaplatili za denní kupón, dál už se nic z karty se neodečte.

Kde by se elektronická peněženka dala ještě použít? Tam, kde je rozhodující rychlost platby a jednoduchost obsloužení, aby bylo možné odbavit co nejvíce zákazníků. Používá se proto pro mikroplatby (úhrada služeb či produktů do určité nízké sumy, zpravidla do částky v přepočtu pět set korun, pozn.red.) Například rychlost odbavení u Oyster Card jedo 200 milisekund. Zákazník se téměř vůbec nezdržuje platbou a systém díky tomu odbaví mnohem více lidí, což je vpřeplněném londýnském metru absolutní nutností.

Kde v Česku už takové peněženky fungují? VČeské republice využívá principu elektronické peněženky celá řada dopravců, kteří umožňují svým cestujícím takto hradit jízdné. Možnost užití těchto peněženek však končí právě u toho dopravce, případně je možné ji omezeně použít vrámci integrovaného dopravního systému (např. ve Středočeském kraji) u dalších dopravců. Velmi omezeně je možné pak takovou peněženku použít pro úhradu za jiné služby. Na takovou peněženku pak narazíte třeba vPlzni, Liberci nebo na Českých drahách.

Musí mít třeba dopravci k provozování peněženek nějaké zvláštní povolení? V podstatě jsou jen tři typy subjektů, které mohou vydávat elektronické peníze, tedy provozovat elektronickou peněženku. Samozřejmě mohou elektronické peníze vydávat banky, s odpovídající bankovní licencí. Dále společnosti, které obdrží povolení ČNB, nicméně rozsah užívání takové peněženky je omezený. V tomto režimu fungují třeba zmínění dopravci. Mohou díky tomu prodávat lístky na dopravní spoje provozované nejen v rámci vlastní firmy, ale případně i od dalších dopravců poskytující služby vrámci stejného integrovaného dopravního systému. Poslední typem subjektu je takzvaná instituce elektronických peněz, což je specifická forma licence ČNB (nebo odpovídající instituce v EU). Požadavky na instituci elektronických peněz jsou podobné jako na banku.

Bude se používání elektronických peněženek rozšiřovat? V Česku jsou nyní všechny využívané peněženky na čipových kartách víceméně jen lokální, respektive regionální. Do budoucna bude určitě pokračovat jejich rozšiřování v oblasti veřejné dopravy a bude snaha je i využít ke službám, které s dopravou souvisí (například ve stanicích a na nádražích). Rozšiřování bude pokračovat i u municipální verze (jako Opencard v Praze), pro placení za městské služby. Mohlo by se tak platit třeba vstupné do ZOO, botanické zahrady, na koncerty či do divadel nebo na veřejná sportoviště. V Anglii tyto karty využívají i kluby, které takto mohou omezit vstup fotbalovým chuligánům, kteří v minulosti způsobili na zápasech incidenty.