Miliontého uživatele internetového bankovnictví oslavila před pár dny Česká spořitelna. Už čtyři pětiny transakcí provádějí její klienti přes internet. Některou z forem přímého (internetového nebo telefonního) bankovnictví využívají už také dvě třetiny zákazníků ČSOB a Poštovní spořitelny.
Snaha bank "přesměrovat" klienty z kamenných poboček k počítačům je tedy úspěšná. Lidé ušetří čas i peníze - například ČSOB vybírá za příkaz k úhradě u přepážky 40 až 50 korun, přes počítač to klienty přijde jen na tři koruny. Výhodné je to i pro banky, které mohou ušetřit na platech úředníků, nájmech i provozních nákladech.
Přesto poboček v posledních pěti letech neubývá. Naopak: Česká spořitelna letos otevře 15 zcela nových, do jejich rozvoje investují také ostatní banky. Dokonce i mBank , zaměřená výhradně na internetové a telefonní transakce , rozšiřuje síť kontaktních míst.
Nejvíce uživatelů internetového bankovnictví hlásí Česká spořitelna . Zatímco před pěti lety jich měla 420 tisíc, nyní je to už přes milion. Jen za posledních 12 měsíců začalo svůj účet aktivně obsluhovat 85 tisíc klientů.
" Přímé bankovnictví - tedy kromě internetu také prostřednictvím telefonu či mobilu - užívá 1,24 milionu našich zákazníků," dodává mluvčí České spořitelny Kristýna Havligerová.
Přes přímé bankovnictví probíhá v České spořitelně už 80 procent všech transakcí, zbylých 20 procent jde přes klasické pobočky.
K milionu se blíží počet uživatelů přímého bankovnictví u Komerční banky . Zatímco v roce 2007 jich bylo 903 tisíc, jen během letošního prvního pololetí přibylo 15 tisíc uživatelů a celkem je jich už 966 tisíc. Po internetu nebo telefonu tak ovládají účet tři pětiny klientů.
ČSOB měla na konci roku 316 tisíc uživatelů internetového bankovnictví, ke konci letošního srpna už je jich 501,6 tisíce. Jen letos začalo ovládat účet přes internet téměř 20 tisíc lidí. U sesterské Poštovní spořitelny vzrostl počet uživatelů internetbankingu za poslední tři roky o 264 procent. Některou z forem přímého bankovnictví nyní využívají zhruba dva ze tří milionů klientů obou bank.
UniCredit Bank přesné číslo neprozradila. "Jde o téměř 40 procent našich retailových klientů. Mezi aktivními klienty banky jde o sedm z deseti," říká mluvčí Tomáš Pavlík.
Výhradně na přímé bankovnictví se orientuje mBank , spadající do skupiny Commerzbank. V Česku působí od listopadu 2007, účty lze ovládat jen přes internet nebo telefon. Za posledních dvanáct měsíců získala 100 tisíc klientů, nyní je jich už čtvrt milionu.
Největší pobočkovou síť má Česká spořitelna, a to i přes prudký pokles kolem přelomu tisíciletí. Zatímco v roce 1999 měla spořitelna téměř 880 poboček, ke konci roku 2007 už jich bylo jen 636. V posledních dvou letech už ale poboček opět přibývá. Nyní jich je 655, další tři chce spořitelna otevřít ještě letos.
Téměř padesát poboček České spořitelny letos prošlo nebo projde modernizací, dalších devatenáct se přemístilo či přemístí do atraktivnějších a lépe vybavených prostor ve stejné lokalitě. Kromě reklamních obrazovek či vyvolávacího zařízení v nich lidé nově najdou třeba také dětské koutky včetně počítačových her, automaty na vodu nebo časopisy. Do rozvoje pobočkové sítě letos spořitelna investuje kolem 1,1 miliardy korun.
Minulostí se zdá být také zkracování otevírací doby některých poboček České spořitelny. Za poslední rok vzrostl počet míst s víkendovým provozem o sedm na celkových osmnáct. "Pracovní dobu rozšiřují i ostatní pobočky, celkově se tak otevírací doba zvýšila oproti loňskému roku o téměř 740 hodin," říká mluvčí Kristýna Havligerová.
Investice mají pokračovat i příští rok. Spořitelna otevře zhruba 10 až 15 nových poboček, asi 60 zmodernizuje a dalších deset až dvacet přemístí v rámci stejné lokality.
ČSOB rozšířila svou síť za posledních pět let o téměř 50 poboček. Letos přibyly čtyři, celkově jich nyní má 246.
Komerční banka vloni otevřela osm poboček a letos tři, celkově jich má 397. Další modernizovala nebo přemístila. "Tím považujeme rozšiřování naší sítě za prakticky dokončené," říká mluvčí Monika Klucová.
Poštovní spořitelna nabízí služby hlavně prostřednictvím více než 3300 poboček České pošty. Kromě toho má vlastní finanční centra, letos se jejich počet zvýšil o deset na současných 52.
GE Money Bank má 221 poboček, do konce roku jich otevře pět. Raiffeisenbank letos přidá k 105 pobočkám dalších sedm. UniCredit Bank, vzniklá fúzí HVB Bank a Živnostenské banky, má nyní 60 poboček.
Také mBank - i přes specializaci na přímé bankovnictví - postupně rozšiřuje síť finančních center (nyní 10) a takzvaných kiosků (17). "Finanční centra budujeme ve větších městech, mKiosky otevíráme v největších obchodních centrech," upřesňuje mluvčí Pavla Renčínová.
Nové pobočky všech bank vznikají hlavně v nákupních centrech nebo nových obytných čtvrtích. "Průběžně monitorujeme návštěvnost stávajících poboček a zjišťujeme, ve kterých lokalitách chybějí," potvrzuje Aleš Sloupenský, regionální ředitel úseku pobočkové sítě v České spořitelně.
UniCredit Bank otevírá nové pobočky hlavně v některých bývalých okresních městech, kde dosud neměla zastoupení. "Jde například o Děčín, Cheb, Šumperk, Příbram, Třebíč nebo Frýdek-Místek," říká její mluvčí Tomáš Pavlík. Naopak skončily pobočky tam, kde se po fúzi ocitly příliš blízko sebe.
Obecně ubývá klasických "rychlých" přepážek pro podávání platebních příkazů nebo výběr peněz . Naopak přibývají prostory pro individuální, diskrétnější komunikaci klientů s takzvanými osobními bankéři. Zatímco jednoduché příkazy už většina zákazníků zvládne z domova , do pobočky musí zajít přinejmenším při výměně platební karty, vyřízení úvěru a podobně. Pro banky je to pak příležitost, jak jim osobně nabídnout i nové, hlavně složitější produkty , často od dalších členů stejné finanční skupiny. Finanční ústavy hovoří zejména o "konzultacích a poradenství".