Normativní základnu pro provádění plateb prostřednictvím dokumentárních akreditivů představují Jednotné zvyklosti a pravidla pro dokumentární akreditivy, které vydává Mezinárodní obchodní komora v Paříži, a zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník.

 

Bankovní transakce s dokumentárními akreditivy jsou oddělené od kupních a jiných smluv, na nichž se zakládají. Pro bankovní úředníky platí pouze text, uvedený v akreditivní listině. Pro klienta to znamená, že obchodní banky nemohou zohlednit ujednání obsažená v kupní smlouvě, která jsou odlišná od textu akreditivu. Totéž rovněž platí v případech, kdy dojde dodatečně ke změně smlouvy, aniž by se odpovídajícím způsobem přizpůsobily podmínky akreditivu.

 

Obchodní banky se při zpracování akreditivů zabývají výhradně doklady, nikoli zbožím, službami nebo jinými výkony, které je předmětem akreditivní platby. Pracovníci obchodní banky prověřují, zda byly splněny podmínky akreditivu, výhradně na základě předložených dokladů. Nekontrolují, zda dodané zboží skutečně odpovídá tomu, které bylo uvedeno v akreditivu. Za odlišnosti, které vznikly rozdíly mezi zúčtovaným a skutečně dodaným zbožím, neručí. Tyto otázky se musejí vyřešit mezi kupujícím a prodávajícím.

 

Obchodní banky neručí za pravost, formu a právní účinnost dokladů. Bankovní úředníci prověřují doklady, které v rámci akreditivu obdrží, s přiměřenou péčí, a také kontrolují, zda dokumenty odpovídají stanoveným podmínkám.

 

Ve smyslu ujednání mezi kupujícím a prodávajícím podá kupující své bance žádost o otevření dokumentárního akreditivu. Předtím, než banka předloženou žádost splní, nejprve prozkoumá, zda jmění klienta nebo uskutečněná jednání o úvěru lze použít pro akreditiv. S klientem je uzavřena smlouva o otevření dokumentárního akreditivu.

 

Pokud obchodní banka otevřela dokumentární akreditiv ve prospěch zahraničního prodávajícího, obrací se zpravidla na banku v zemi prodávajícího. Ta je označovaná jako avizující banka, příp. potvrzující banka; oznámí otevření akreditivu vystavující bankou prodávajícímu čili oprávněnému neboli beneficientovi.

 

Po obdržení akreditivu oprávněný vývozce kontroluje, zda podmínky uvedené v akreditivu souhlasí s kupní smlouvou nebo jinými ujednáními a jsou pro něj splnitelné. Pokud tomu tak není, iniciuje přímo u kupujícího změnu akreditivních podmínek. Po splnění dodávky, na jejíž zaplacení byl akreditiv vystaven, beneficient předkládá předepsané dokumenty avizující, příp.potvrzující bance za účelem jejich proplacení. Tato banka kontroluje předložené dokumenty, zda ve všech bodech souhlasí s akreditivními podmínkami. Pak předepsaným způsobem zaplatí a předá doklady vystavující bance, která akreditiv otevřela. Ta zaplatí ve prospěch avizující, resp. potvrzující banky protihodnotu dokladů.

 

Existuje výjimka u tzv. nepotvrzeného akreditivu, kdy avizující banka nemá povinnost platit. Může předat doklady akreditiv otevírající bance a žádat proplacení odpovídající částky, ceny prodaného zboží a služeb, jakož i svých nákladů spojených s provedením transakce.

 

V případě odvolatelného dokumentárního akreditivu si kupující ponechává právo akreditiv zrušit až do okamžiku, kdy je částka vyplývající z akreditivu splatná beneficientovi. Protože však zrušení akreditivu odporuje základní povaze garance akreditivu, tento typ dokumentárního akreditivu se používá jen zřídka.

 

Neodvolatelný dokumentární akreditiv je pro vývozce záruka, že vydávající neboli vystavující banka mu skutečně za dodávku zaplatí, pokud splní podmínky dokumentárního akreditivu.

Neodvolatelné dokumentární akreditivy mohou být potvrzené nebo nepotvrzené.

V případě potvrzeného akreditivu přejímá korespondenční banka přijímá pevný závazek za předpokladu, že budou řádně splněny akreditivní podmínky, pokud k akreditivu připojí vlastní potvrzení s tímto účinkem: „Potvrzujeme, že akreditiv je neodvolatelně platný až do…..“ Tímto způsobem jsou vývozci povinny platit dvě banky. Potvrzený neodvolatelný akreditiv tedy vývozci poskytuje nejvyšší bezpečnost.

V případě nepotvrzeného, tedy tzv. avizovaného akreditivu korespondenční banka sama nevstupuje do jakýchkoli závazků platit oprávněnému, tj. v případě předložení dokumentů nemá povinnost platit - pouze vývozci písemně avizuje, že byl akreditiv otevřen, a na konec tohoto dopisu zpravidla napíše: „Vezměte prosím na vědomí, že nepřijímáme žádné naše vlastní závazky v této záležitosti...“