Pro dohledový zátěžový test bank byla již podruhé využita metodika Evropského orgánu pro bankovnictví (EBA) přizpůsobená podmínkám bankovního sektoru v České republice. Testování bylo rozšířeno z loni testovaných největších bankovních skupin na téměř všechny banky podléhající dohledu ČNB. Testované banky tak reprezentují zhruba 91 % aktiv bankovního sektoru ČR (oproti 76 % loni). Testováno bylo úvěrové, tržní a operační riziko, úrokové a neúrokové výnosy, náklady a kapitál.

Souhrnné výsledky dohledových zátěžových testů bank podléhajících dohledu ČNB potvrdily jejich odolnost vůči hypotetickému nepříznivému ekonomickému vývoji. Kapitálový poměr testované části bankovního sektoru by se v případě zátěžového scénáře, který předpokládal silný pokles ekonomické aktivity v ČR i zahraničí, snížil na 14,8 %, avšak zůstal by výrazně nad 8% regulatorním minimem.  Hlavním zdrojem odolnosti bankovních skupin byl jejich výchozí kapitálový poměr, který ke konci roku 2018 dosahoval 18,4 %. Odolnosti napomohla také rentabilita aktiv a kapitálu testovaných bankovních skupin, která ke konci roku 2018 dosahovala 1,2 %, resp. 16,2 %. Nejvýznamnější dopad ze sledovaných rizik mělo tradičně úvěrové riziko.

Dohledových zátěžových testů pojišťoven se v letošním roce zúčastnilo 18 tuzemských pojišťoven, jejichž tržní podíl dle hrubého předepsaného pojistného v roce 2018 činil 98 % domácího trhu. V zátěžovém testu byl vyhodnocován dopad šoků u jednotlivých rizik na solventnostní poměr každé pojišťovny (tj. poměr jejího použitelného kapitálu a solventnostního kapitálového požadavku). Zátěžový test byl zaměřen na testování dopadu investičních rizik, rizika přírodních katastrof, rizika poklesu pojistného u neživotního pojištění a nově i rizika okamžitého storna 10 % životního portfolia pojišťovny.

Souhrnné výsledky zátěžového testu ukázaly, že pojišťovací sektor byl ke konci roku 2018 dostatečně kapitálově vybaven a byl schopen absorbovat relativně významné změny rizikových faktorů. Celkový solventnostní poměr za testované pojišťovny činil i v případě aplikace šoků pro tržní i pojistná rizika 157 % a nacházel se tak relativně vysoko nad úrovní regulatorního minima ve výši 100 %. Nejvýznamnější dopad ze sledovaných rizik mělo na pojišťovny riziko spojené s investicemi do akcií a riziko poklesu cen státních dluhopisů.