Jistá řidička se chce otočit na úzké silnici. Sjede proto na nejbližší louku, kde hodlá manévr provést. Jenže při tom srazí člověka, který právě vylézá po čištění kanalizační jímky ven, a ona ho nevidí. Ač byl tento majitel pozemku na vlastní louce, nečekaně utrpěl těžké poškození mozku a páteře při dopravní nehodě. Jakkoli zní tento příběh neuvěřitelně, musela ho před časem řešit pojišťovna Generali . Poškozenému nakonec vyplatila z povinného ručení řidičky náležité odškodné.

Obětí dopravní nehody se dnes může stát každý. Nemusí se ani pohybovat na silnicích, jak ilustruje srážka na louce. Na chodníku či vlastní zahradě může člověka srazit auto ve smyku, uvolněné kolo i špatně upevněný náklad projíždějícího automobilu. Bezpečně se nelze cítit ani na speciálně značených místech pro pěší, jakými jsou přechody pro chodce. Zhruba polovina nehod s chodci se odehrává právě na „zebře“. Cyklisté zase bývají podle České pojišťovny v polovině případů sraženi autem, protože jim nedávají řidiči přednost v jízdě.

Pro nemotorizované oběti havárií je celá situace z mnoha důvodů horší než pro ty, kteří jedou v autě. Nejenže jsou často vážně zranění či dokonce bojují o život, ale nemají ani takové záchytné body finanční jistoty či pomoci, jako mají motoristé. Ti se při nehodě mohou díky povinnému ručení či havarijní pojistce alespoň spolehnout na svou pojišťovnu a její asistenční službu. Pokud pojistky platí , chrání je jak pro případ zavinění škody, tak i při poškození vlastního vozidla. Chodci či cyklisté jsou sice odpovědní za škodu v provozu podobně jako motoristé, pojištění ale pro tento případ nemají.

Jestliže chodec či cyklista způsobí svým chováním dopravní nehodu s vysokou škodou na majetku či na zdraví, může po nich podle Tomáše Čermáka, vedoucího pojištění motorových vozidel z pojišťovny Generali , pojišťovna požadovat úhradu škody. A to i v případě, kdy jsou sami zranění.

Jediné pojištění, které může „nemotoristům“ s náhradou škody pomoci, ovšem s nepoměrně nížším limitem plnění ve srovnání s povinným ručením, je pojištění odpovědnosti sjednávané s pojistkou domácnosti. Limit plnění k pojištění odpovědnosti je často v desítkách tisíc - zatímco u povinného ručení v desítkách milionů korun.

Pokud se chodec či cyklista stane obětí nehody, kterou nezavinil, má nárok na odškodnění z povinného ručení řidiče, který ho srazil. Musí se proto postarat, aby byla nehoda dobře zdokumentovaná a oznámená pojišťovně včetně všech ověřených identifikačních údajů a podpisů. V případě škody na zdraví sepíše protokol za účastníky policie. Jestliže je poškozený jen majetek do 50 tisíc korun (resp. do 100 tisíc korun od 1. 1. 2009), vyplňují účastníci záznam o nehodě tzv. euroformulář sami, jako u automobilových nehod . „Je třeba zabezpečit průkaznost škody, která mi vznikla. U majetkové újmy – třeba drahého kola - se to vyřeší formou hlášení, kdo škodu způsobil. U škody na zdraví to je komplikovanější, protože se nejdříve staráte o vyléčení a teprve pak budete vznášet nárok na úhradu škody,“ říká Čermák a dodává: „Doptáním se na policii může zraněný zjistit, kdo ho poškodil a kde je dotyčný pojištěn. Pak je možné u této pojišťovny nárok uplatnit.“

Střet motoristy s chodcem či cyklistou bývá pro řidiče, který je zpravidla bez vážnějších zranění, natolik traumatizujícím zážitkem, že často jedná zkratkovitě. Nejenže třeba neposkytne zraněnému první pomoc, ale často od nehody ujede. „Řidička z Olomoucka narazila zezadu do cyklistky, způsobila jí středně těžké zranění a po nehodě začala ujíždět z vesnice bez poskytnutí první pomoci. Nehodu ale viděli svědci, kteří zavolali policii i záchranku, poskytli první pomoc a další bezohlednou řidičku pronásledovali. Když ji donutili zastavit, policie zjistila, že řídila opilá,“ popisuje Bálek.

V případě, že řidič z místa nehody zmizí , škoda na zdraví a majetku se standardně hradí z garančního fondu České kanceláře pojistitelů (ČKP). Podle výkonného ředitele této společnosti Jakuba Hradce se člověk zraněný při nehodě či jiná oprávněná osoba (například pozůstalí) musí sama na kancelář obrátit. „Na ČKP je možné se obrátit za podmínky, že byla poškozenému způsobená závažná škoda na zdraví a škoda na majetku přesáhla 10 tisíc korun. Za závažnou škodu na zdraví se považuje usmrcení nebo těžká újma na zdraví trvalého charakteru, která ztěžuje společenské uplatnění poškozeného. Tato právní úprava platí od 1. 6. 2008 a vztahuje se až na nehody , které se staly po tomto datu,“ upozorňuje Hradec.