Česká národní banka tak následovala kroky ostatních centrálních bank Evropy, které sazby již snížily, aby pomohly zlevněním peněz svým ekonomikám směřujícím do recese.
K rozhodnutí vedly bankovní radu mimo jiné i poslední údaje Českého statistického úřadu, že česká ekonomika celý rok zvolňuje tempo růstu a zpomaluje jak průmyslová výroba, tak stavebnictví, což znamená prudké zhoršení hospodářských vyhlídek do budoucna.
Hodnoty inflace jsou níže, než očekávala prognóza, komentoval rozhodnutí viceguvernér ČNB Miroslav Singer.
„Inflace klesá dramatičtěji, na konci roku 2009 by se měla pohybovat na úrovni dvouprocentního cíle,“ podotkl.
Podle ministra financí Miroslava Kalouska jde o logický krok centrální banky, která reaguje na případné riziko deflace, tedy poklesu cenové hladiny. Úroveň sazeb ČNB je tak nyní stejná jako v eurozóně. Nižší sazby v Evropě jsou pouze ve Švýcarsku (0,5 procenta), ve Švédsku a Británii (2,0 procenta). Od sazeb centrální banky se odvíjejí úroky bankovních vkladů a úvěrů. Podnikům nižší úroky přinášejí levnější úvěry na investice a provoz, domácnostem levnější půjčky na bydlení, tedy zlevnění hypoték. To přispívá k oživení ekonomiky. Naopak lidé, kteří mají peníze uložené na účtu u banky, dostávají nižší úroky.
Pro banky není důležitý ani tak vývoj sazeb ČNB, ale jejich dopad na mezibankovní trh, upozorňují ale představitelé firem, kteřé jsou závislé na bankovních úvěrech.
Na mezibankovním trhu se ale už minulý krok ČNB, kdy razantně snížila svoje sazby, prakticky neprojevil. Podle prezidenta Hospodářské komory Petra Kužela, zejména malé a střední firmy jen těžko úvěry získávají.

Podnikatelé: banky na pokles nereagují

„Změna sazeb neznamená, že si banky začnou půjčovat. Na to nemá vliv. To je o důvěře mezi bankami a o likviditě. Situace je taková, že banky si nechtějí půjčovat na delší období,“ řekl ČTK ředitel Raiffeisenbank Lubor Žalman.
Analytici ale hodnotí krok ČNB kladně a očekávají, že se po určité době v ekonomice projeví. Recese v eurozóně doléhá na českou ekonomiku silněji a rychleji, než kdokoli předpokládal. Výrazně se již začíná projevovat například v automobilovém průmyslu a na to bude muset zareagovat i bankovní sektor.
Centrální banka by podle expertů měla pokračovat ve snižování sazeb i v první polovině příštího roku, kdy se očekává, že klíčová repo sazba ČNB může klesnout až na hodnotu 1,50 procenta.

Úrokové sazby klesají k historickým minimům

„Především u spořicích účtů, kde jsou úrokové sazby bank výrazně vyšší, než je sazba ČNB, je možné předpokládat snížení sazeb,“ doplnil mluvčí Raiffeisenbank Tomáš Kofroň. Centrální banky bojují s finanční krizí a s hospodářskou recesí razantním snižováním úrokových sazeb po celém světě. Americká centrální banka (Fed) v úterý večer rozhodla o bezprecedentním snížení základní úrokové sazby na rekordní minimum nula až 0,25 procenta z dosavadní úrovně jedno procento.
Na krok ČNB nijak výrazně ve středu nezareagovala ani pražská burza, ani koruna. Reakce tak byla podobná jako na amerických trzích po výrazném zásahu Fed.
Historicky nejnižší sazby ČNB byly od dubna do října 2005, kdy činily 1,75 procenta.