Úroky snížila nejvíce za posledních šest let. Banky se zlevněním půjček spěchat nebudou

Po týdnech ujišťování politiků i bankéřů, že Česko není finanční krizí zasaženo, včera centrální bankéři naznačili, že tak růžový vývoj české ekonomiky nebude. Národní banka včera snížila klíčový úrok o 0,75 na 2,75 procenta, což je největší pokles za posledních šest let. V roce 2002 ČNB podobně razantním krokem bojovala s tehdy příliš posilující korunou.

Všechny ekonomy tím překvapila, protože čekali, že ČNB jako obvykle sáhne jen k čtvrtprocentnímu poklesu úroků.
„K razantnějšímu snížení nás vedl prudký pokles inflace spojený se zpomalením ekonomického vývoje,“ vysvětlil guvernér České národní banky Zdeněk Tůma na tiskové konferenci překvapivý krok centrálních bankéřů. Pro hlasovali čtyři bankéři z pěti.
Zvednout ruku jim pomohla nová prognóza vývoje ekonomiky zpracovaná týmem analytiků ČNB, kterou měli při rozhodování před sebou. Ta další výhled opět o něco přičernila. Ekonomika podle ní v příštím roce poroste jen o 2,9 procenta. Dosud mělo jít o 3,6 procenta.
Navíc existuje riziko, že to bude ještě méně, pokud finanční krize více postihne Evropu, na níž jsou čeští vývozci závislí. Někteří ekonomové tak prognózují růst jen na úrovni 2,5 procenta, což je zhruba polovina proti dosavadnímu tempu v letošním roce.
Volnější tempo znamená, že podniky si nebudou moci dovolit pracovníkům tolik přidat a budou tlačeny k úsporám. To znamená i propouštění. Akce ČNB by jim měla pomoci i v tom, že nižší úroky budou brzdit posilování koruny. Ta včera oslabila o dvacet pět haléřů na téměř 25 korun za euro. Pak sice chvíli nabrala na síle, ale do večera byla opět u této hranice.
Hráče na finančním trhu budou nyní hůře úročené korunové investice méně lákat. Úroky totiž včera snížila o půl procenta i Evropská centrální banka a její základní sazba tak už je o půl procenta vyšší než česká. Stejnou měrou snížila ve čtvrtek úroky i britská a švýcarská centrální banka.
Za normálních podmínek by se razantní snížení úroků ČNB promítlo s mírným zpožděním i do zlevnění půjček. Splátka 1,5milionové hypotéky na dvacet let by tak mohla být až o 600 korun nižší. Za nynější situace to však není jisté.
„V tuto chvíli nebudeme reagovat pohybem sazeb ani u vkladů, ani na hypotékách,“ říká mluvčí Raiffeisenbank Tomáš Kofroň.
Podobně se vyslovily všechny další banky s tím, že musí počkat, jak se krok ČNB projeví na tržních úrocích. Těmi se banky řídí a jejich růstem odůvodňovaly zdražení hypoték, které klientům naordinovaly v posledním týdnu. Tržní úroky totiž vyskočily kvůli tomu, že si banky nechtějí mezi sebou půjčovat.
Velké snížení úroků se má pokusit zamrzlé vody mezibankovních půjček rozhýbat. Analytici však v tuto chvíli nečekají, že by se kvůli tomu klienti výrazného zlevnění úvěrů dočkali. Podle hlavního ekonoma České spořitelny Davida Navrátila bude pokles sazeb ČNB kompenzovat nedávný nárůst úrokové přirážky za riziko a neochotu bank si půjčovat. „Dopad na úročení úvěrů bude proto nyní omezený,“ říká.
Zatím zareagovaly poklesem jen tržní úroky s kratší splatností. To znamená, že banky by měly prostor maximálně pro zlevnění hypoték s úrokem pevně daným na rok.
Mnohem pružnější bývají však banky na základě předchozích zkušeností se snižováním úročení vkladů střadatelů. „Nějaké snížení úrokových sazeb u spořicích účtů lze očekávat,“ říká například za ING Bank šéf jejího retailového bankovnictví Libor Vaníček. Nicméně zatím o tom, co udělají, teprve debatují. ING patří k bankám s vyšším úročením vkladů, nyní 3,25 procenta. Některé banky nabízejí účty až za 3,5 procenta.