Export strojů a zařízení do východních zemí podpoří nové pojišťovací a bankovní produkty

Exportu na východní trhy mají napomoci nové pojišťovací a bankovní produkty, které přispějí k větší jistotě exportérů.

„Nejde o žádné dotace, ale o nové produkty podporující vývoz do východních zemí, především pro malé a střední podniky,“ uvedl na brněnském Mezinárodním strojírenského veletrhu Václav Petříček, předseda představenstva Komory pro hospodářské styky se zeměmi SNS. Více se zájemci mohli dozvědět na úterním Business dnu Ruské federace.

Česká exportní banka (ČEB) chce mít v říjnu připraveny nové produkty, které se týkají poskytování úvěrů na dodávky do rizikovějších teritorií, a to nejen na území Ruské federace, ale i Ukrajiny, Kazachstánu a dalších zemí SNS. Podrobnosti o tom budou zveřejněny na všech informačních místech Hospodářské komory ČR.

Také EGAP (Exportní a garanční pojišťovací společnost) připravuje pro exportéry nové nástroje. Týkají se především snižování pojistných sazeb až na minimum, které připouštějí pravidla pro země OECD, dále zcela nového způsobu pojišťování developerských projektů a nového pojišťování nehmotného vývozu při dodávkách projektů zahrnujících vědu a výzkum. Novinkou je také pojištění měnových rizik.

Času není nazbyt

„Nové produkty mohou české podniky využít při spolupráci na rozvoji ruských regionů v rámci nové koncepce sociálně-ekonomického rozvoje Ruské federace do roku 2020, kterou ruská vláda projedná pravděpodobně již koncem září letošního roku,“ poznamenal Petříček s tím, že zmíněná koncepce obsahuje projekty velkého rozsahu.

Podle něj je nyní nejvyšší čas podrobně prostudovat ruské plány, aby česká účast na jejich realizaci mohla být tématem zasedání česko-ruské mezivládní komise, která se sejde koncem října v Moskvě.

Šance pro české podniky se nabízejí především v některých regionech RF, které byly českými subjekty podrobně prozkoumány a kde je vysoká pravděpodobnost úspěchu nejen při získání zakázek, ale i v dovedení projektů až do fáze realizace včetně financování a plateb za dodané zboží a služby.
Česká strana podrobně prozkoumala okolo 50 z 89 regionů Ruské federace a pro české podnikatele doporučuje vybrané regiony, se kterými jsou po všech stránkách ty nejlepší zkušenosti. „Podniky a instituce obou zemí si již ověřily, že české stroje, zařízení a služby na ruském trhu ve stále náročnější soutěži obstojí,“ upozornil Petříček.

Týká se to například Sverdlovské oblasti na jižním Uralu, Moskevské oblasti, St. Petersburgu, Tatarstánu i některých dalších. Regiony mají zájem o české developerské firmy, které by pomohly se stavbou velkých bytových komplexů, s rozvojem dopravní infrastruktury, se stavbou kratších úseků potrubních systémů (například plynovodů), rafinérií, se stavbou menších energetických zdrojů u velkých aglomerací, například kolem Moskvy. Nejnověji vznikají představy o zřízení společných českoruských výzkumných center, umístěných například na Ostravsku, ale i poblíž Prahy.

Největší projekt realizuje Alta

Důvěra obou stran se rodila postupně. Není příliš známo, že Sklostroj Turnov v Ruské federaci v uplynulých letech postavil nebo se podílel na rekonstrukci již 30 závodů na výrobu skleněných lahví.

Každý rok tu postaví nebo rekonstruují tři nebo čtyři další závody v celkové hodnotě 150 miliónů dolarů. Objemu 300 miliónů. korun dosáhly dodávky zařízení pro výstavbu kogenerační jednotky Tatněft Takaral v Tatarstánu ze společnosti ČKD Group. Stejný vývozce se podílí i na výstavbě dvou závodů na výrobu kyslíku pro hutě v Magnitogorsku za 1,8 miliardy korun.

Zatím největší známý českoruský projekt se týká budování železnorudného dolu v západním Rusku, který s ruským hutním gigantem MMK realizuje česká společnost Alta s cílovým objemem investic až tři miliardy eur.

Dynamika obchodní bilance České republiky s RF je pozoruhodná. Loni dosáhl obrat vzájemného obchodu 8,5 miliardy korun, letos jen za první pololetí 6,2 miliardy korun, což je zvýšení o 60 %.