„Spořicích strategií je celá řada. Tou nejúčinnější je vytvoření spořicího návyku a pravidelné odkládání stranou,“ říká Libor Vaníček, ředitel retailového bankovnictví ING Bank, a doplňuje: „Češi dlouhodobě patří ke spořivým národům, což je dobře a ukazuje to na naši zodpovědnost vůči budoucnosti. Více než polovina dotazovaných spoluobčanů sice spoří nahodile, ale i to je dobrý začátek, od kterého je už jen krůček k systematickému vytváření finanční rezervy.“

 

Nějakou finanční rezervu vytváří 68 % Evropanů, ovšem jen 17 % pravidelně. Třetina pak nespoří vůbec. K spořivější části Evropy patří i Poláci, kteří mají sice nižší procento pravidelných střadatelů (21 %), zato jich alespoň nějakým způsobem spoří celkem 84 %. K nejméně spořivým patří tradičně Italové, jichž více než polovina (55 %) nespoří vůbec a pravidelné odkládání stranou deklaruje jen 6 % obyvatel.

 

 

Zajímavý je také pohled na spořivost české populace podle pohlaví. Spořivější jsou podle dat z průzkumu jednoznačně muži, jichž pravidelně spoří více než čtvrtina a čas od času více než polovina. Z žen si nahodile vytváří finanční rezervu také více než polovina, ale pravidelně spoří jen každá pátá a téměř 30 % nespoří vůbec. „Ženy obecně patří k těm zodpovědnějším ve vedení domácnosti a je tak těžké říci, proč jsou právě ony méně spořivé. Určitým vodítkem může být skutečnost, že na jejich bedrech leží každodenní výdaje domácnosti spojené s nákupy potravin a výdaji za aktivity dětí. Kontrola těchto variabilních výdajů je složitější a tak ženám pravděpodobně na pravidelné spoření nezůstávají takové finanční zdroje jako mužům,“ komentuje Vaníček.

 

 

Mezinárodní průzkum ING Bank provedla agentura TNS Nipo v listopadu roku 2013 na vzorku přibližně 1000 lidí v každé ze 14 zemí (Lucembursko – 500), ve kterých byl průzkum prováděn.