Například mladá rodina s dvěma malými dětmi s čistým příjmem kolem pětatřiceti tisíc korun, která jen s obtížemi zvládá platit hypotéku a další úvěry, by neměla podle ověřených informací Práva v některých tuzemských bankách velké potíže získat třeba i třistatisícovou půjčku bez ručitele a na cokoli.
„Banka nám takový úvěr na pobočce a poté i poštou sama nabízela, přestože naše běžné účty jsou dlouhodobě v minusu a vedle hypotéky a novomanželské půjčky splácíme i úvěr z kreditní karty,“ sdělila Právu třicetiletá matka dvou dětí z Prahy, jejíž jméno má redakce k dispozici.
Výdaje této rodiny přitom jen stěží pokryjí její příjmy. „Další, šestitisícová splátka měsíčně navrch, za poskytnutý uvěr, by nás přivedla do vážných existenčních potíží,“ dodala žena.
Tragédií pak může být případná ztráta zaměstnání některého z živitelů. Většina ekonomů očekává v druhém pololetí letošního roku další nárůst nesplácených úvěrů, neboť se naplno projeví vzrůstající nezaměstnanost a pokles kupní síly obyvatelstva.
Hodnotící systémy v bankách kontroluje Česká národní banka, ta však s žádnou výtkou vůči nim v tomto ohledu zatím nepřišla. Banky také mají možnost využívat společný registr, v němž se mohou dotazovat na platební historii klienta.
„Každá žádost o úvěry, tedy každý klient, prochází kvalitním tzv. credit scoringem, při kterém zjišťujeme klientovu schopnost úvěr splácet. Nechceme klienty předlužit, chráníme tím klienty i sebe,“ ujišťuje mluvčí České spořitelny Kristýna Havligerová. Klienti podle ní mohou například dostat nabídku tzv. předschváleného úvěru s tím, že finální podmínky se dohodnou až přímo na pobočce.
Podle Jakuba Puchalského z Raiffeisenbank se zpřísnilo posuzování žádostí o půjčky zejména u neklientů banky, kteří již byli odmítnuti svojí původní bankou a u nichž existuje největší riziko nesplácení.
Podle centrální banky i analytiků komerčních bank by tento rok mohly mít peněžní ústavy kvůli dopadům krize na firmy a domácnosti potíže s návratností každé desáté půjčky. Bankovní domy proto přes pokles sazeb ČNB zvyšují úročení úvěrů a současně snižují úroky z vkladů. Vedle toho zavádějí i vysoké sankční poplatky za nesplácení úvěrů.
ČNB: Zdrojů na půjčky je v ČR dost
Někteří bankéři, například šéf Raiffeisenbank Lubor Žalman, se již nechali slyšet, že budou muset zvyšovat úrokové sazby u hypotečních úvěrů, protože nemají dostatek kapitálu na financování dlouhodobých půjček.
Přebytek finančních prostředků, jež mají díky vkladům, nemohou banky podle svých představitelů nadlouho půjčovat, protože je musí mít k dispozici na vrácení. Problémem podle nich je nedostatek tzv. dlouhých peněz, z kterých se financují například úvěry na bydlení.
S tímto tvrzením ovšem nesouhlasí ČNB. „Nedostatek dlouhých peněz nevnímáme jako problém českého bankovního sektoru. Bankovní systém v ČR je jako celek – co se týče zdrojů pro financování aktivních operací bank v českých korunách – v přebytku,“ řekl Právu Pavel Zúbek z tiskového odboru ČNB. Podíl úvěrů vůči depozitům je podle Zúbka hluboko pod sto procent a například objem přebytečné likvidity stahované Českou národní bankou z bankovního sektoru prostřednictvím tzv. repo operací dosahuje objemu kolem 350 miliard korun.
Díky své kapitálové síle si tuzemské banky mohou od loňska dovolit masívně podporovat své oslabené mateřské finanční skupiny miliardovými půjčkami a vklady.
Česká národní banka v tom zatím nevidí žádný problém s tím, že vše probíhá podle jejích pravidel.