Trend doby jednoznačně směřuje k bezhotovostním platbám a proto je čím dál méně lidí, kteří nevlastní žádnou platební kartu. Platit kartou je nejen praktické, ale také mnohem bezpečnější, než s sebou pořád nosit tolik peněz, aby nám stačily nejen na běžnou režii dne, ale i na příležitostný výhodný nákup. Platební karty s více různými funkcemi, v mnoha variantách a dokonce i nejrůznějších designech, nabízejí nejen všechny banky, ale dokonce i obchodníci či firmy. 

Platební karty se používají pro výběr hotovosti z bankomatu nebo k placení zboží či služeb - a to jak v kamenných obchodech, tak prostřednictvím internetu, a nově slouží i pro tzv. cash back, což v angličtině znamená "hotovost nazpět", kdy se ve vybraných obchodech dá při placení zboží kartou ještě i současně vybírat menší částky peněz, vše při jedné transakci.   

Předpokladem vlastnictví bankovní platební karty je zřízení účtu v bance. Na kartě jsou zakódované údaje o účtu, k němuž karta patří, včetně identity jeho majitele a slouží jako klíč k penězům, jež se dají z účtu vybírat. Novinkou jsou předplacené karty nevyžadující účet v bance a bezkontaktní karty umožňující placení pouhým přiblížením karty k terminálu pro placení malých částek.

Platební karty se v zásadě rozlišují na debetní a kreditní. 

Karta debetní slouží majiteli účtu pouze k čerpání vlastních peněz, které si do banky uložil.
 
Kartu kreditní získá majitel účtu, který s bankou uzavřel dohodu, že může z účtu vybírat nejen vlastní peníze, ale i čerpat úvěr v dohodnuté výši. 

Platební kartu může ve většině případů používat pouze její majitel - karta nese jeho jméno, včetně jeho vlastního podpisu a je nepřenosná. Majitel účtu je však oprávněn povolit ke svému účtu více platebních karet, třeba pro rodinné příslušníky. Pak jsou ovšem karty vydány na jejich jména. Rovněž platební karty služební jsou vydány na jméno osoby, která je zaměstnavatelem k platbám za firmu oprávněna.

Výjimku tvoří novinka - tzv. karty předplacené, které nejsou vázány na jednoho majitele. Dají se koupit a používat až do výše jejich hodnoty, a některé typy lze i opakovaně "dobít" další částkou v bance nebo třeba v bankomatu. Používají se často jako dárkové. Objevují se už i karty bez jména držitele, ale ty jsou vázané specifickými podmínkami.

Čipové karty

Platební karta kromě čitelného jména svého majitele, zřetelných grafických symbolů - především značky systému, ve kterém karta pracuje a označení vydávající banky, obsahuje údaje do kdy platí, proužek s podpisem držitele karty a především pak neviditelná data a v poslední době i speciální elektronický čip. Jde vlastně o mikropočítač, který jednak přebírá funkci nosiče dat a také umožňuje celou řadu dalších funkcí, především nahrazuje při identifikaci držitele karty jeho podpis zadáním jeho osobního kódu PIN. Číselná kombinace PIN výrazně zvyšuje bezpečnost platby kartou. Tuto technologii Evropská unie zavedla pro zvýšení bezpečnosti karet a po roce 2010 by už v EU karty bez tohoto zabezpečení neměly existovat.

Výběrový a platební limit karty

Význačným parametrem platební karty je výběrový a platební limit. Majitel karty si s bankou dohodne maximální částku, kterou lze jednorázově pomocí karty vybrat v hotovosti a kterou lze zaplatit v obchodě. Tento limit slouží především jako ochrana proti neomezenému zneužití ztracené karty. Může být stanoven jako limit denní nebo týdenní (případně oba současně).
 
Jakou platební kartu?

Při rozhodování, jakou kartu ze široké nabídky zvolit, je nejdůležitější účel, k němuž má být použita a samozřejmě také finanční možnosti majitele účtu. 

Pokud jde o pouhý přístup k penězům na bankovním účtu, stačí mít nejběžnější a nejlevnější elektronickou kartu, která umožňuje výběr z bankomatu a také se jí dá platit zboží prostřednictvím elektronických terminálů v obchodech. 

Náročnější uživatelé zvolí raději kartu embossovanou, protože  není vázána pouze na elektronický terminál a její použití, a především platební funkce, je širší. A dá se jí platit i v zahraničí. Embossované karty mají také vyšší limity pro výběr a placení a obvykle jsou spojeny i s dalšími službami, jako je třeba cestovní a zdravotní pojištění držitele karty. Jejich vydání je ovšem dražší.

Kdo cestuje často do zahraničí, měl by mít dvě i více platebních karet různých systémů, protože všechny značky karet nemusí být ve světě stejně rozšířené. Vedle bankovních karet značek MasterCard a Visa existují nebankovní karty American Express a Diners Club (rovněž vydávané bankami), určené právě pro oblast cestování a zábavy. Vyznačují se vysokými limity pro čerpání a také vyššími poplatky za vydání a provoz.

Pro bohatší klientelu vydávají banky karty provedením i rozsahem služeb rozlišené - nejčastěji jako stříbrné, zlaté, nebo platinové.

Kreditka - sluha i pán

Karta kreditní je vhodná pro toho, kdo se často ocitá v situaci, kdy jeho účet vykazuje dočasný nedostatek volných finančních prostředků. Kreditka mu pak poslouží k čerpání dohodnutého úvěru. Kreditní kartu nabízejí banky stále širšímu okruhu klientů, jejichž finanční historie dává záruku pravidelného splácení. Podmínky pro vydání kreditní karty se u jednotlivých bank mohou lišit, vždy je ale nejdůležitější sledovat tzv. bezúročné období. Je-li v tomto období čerpaný úvěr splacen, neúčtuje si banka úrok, který naopak po uplynutí této lhůty bývá vysoký. Hlavní je sledovat úvěrový rámec, což  je výše částky, kterou může klient kartou vyčerpat, buď jednorázově, nebo po splacení opakovaně (revolving credit). Při pořizování kreditní karty je proto velmi důležité se dobře seznámit se všemi souvisejícími podmínkami. Kreditka může být totiž jak dobrý sluha, tak i zlý pán!
 
Bankomat - přítel

Bankomatům, což jsou vlastně "automaty na peníze", je sice už 40 let (u nás se ale objevil první až v roce 1989), nicméně stále je na nich co zdokonalovat, hlavně co se týká jejich bezpečnosti. Ve světě je každých 5 minut instalován nový bankomat a možná i existuje někde policejní statistika, jak často jsou obětí kriminální činnosti. Vždyť jde nejen o veřejně, ale i non-stop dostupná zařízení, která obsahují velké množství peněz. 
I když Česká republika patří k zemím s nejmenším počtem bankomatů - máme jich pouze 23 na 100 000 obyvatel oproti třeba Španělsku, kde jich je 125 na 100 000 obyvatel, vybíráme podstatně častěji než Španělé, nebo i obyvatelé jiných zemí, kde bankomatů mají podstatně víc. Už proto je třeba, abychom co nejvíc dbali na bezpečnost výběru.

- Při výběru z bankomatu si především musíme ohlídat, abychom neopatrnou manipulací u klávesnice nikomu nepovolanému neprozradili PIN. Je to osobní identifikační číslo (PIN - Personal Identification Number), kterým prokazujeme oprávněnost kartu používat. Bez jeho správného zadání nám bankomat peníze nevydá. 

- PIN - čtyřmístné číslo - vygeneruje počítač banky pro naši kartu jako supertajný údaj, který nikde neeviduje. Ani my bychom ho nikdy neměli nikam zapisovat tak, aby ho mohl někdo zneužít. PIN nesmí přijít na dostupné místo a už vůbec ne na bankovní kartu. Nejlépe je si ho jen zapamatovat a už nikam nepoznamenávat. 

- Protože se v poslední době šíří tzv. skimming, neboli bankovní loupež, při níž zloději nic netušícímu majiteli karty při výběru z bankomatu zkopírují údaje z jeho karty a pak mu konto vyberou, je třeba být při vybírání peněz velmi ostražitý. Lepší je používat bankomaty, které jsou už opatřeny průhledným "plastovým náhubkem" na otvoru pro vložení karty, což je viditelná známka nadstandardního zabezpečení. Poznáme je i podle toho, že bankomat je označen logem visacího zámku. Takto chráněných bankomatů u nás stále přibývá. 

- Ztrátu či zcizení karty je třeba co nejrychleji ohlásit své bance, která má k tomuto účelu nepřetržité služby na telefonu. Karta bude ihned zablokována. Způsob, jak banka řeší ztráty ze zneužití platebních karet včetně finanční spoluúčasti majitele karty, je vždy stanoven ve smlouvě a proto je třeba, abychom se s nimi, ještě než ji podepíšeme, důkladně seznámili.
 
Z bankomatů se dají už nejenom vybírat peníze, ale nabízejí i další funkce: informaci o stavu účtu, možnost dobití kreditu mobilního telefonu, finanční převody z účtu na účet a další služby.