Zákon, který živnostníkům umožňuje přejít do paušálního režimu, vyšel ve Sbírce zákonů v prosinci a jeho schvalování bylo hektické. A to samé lze říct i o informační kampani, která novinku propagovala. Bylo na ni velmi málo času, navíc v rušném období na přelomu roku. Aby živnostník nemusel za letošní rok podávat daňové přiznání, musel se k paušálu přihlásit do 11. ledna. Nakonec tak učinilo lehce přes 70 tisíc OSVČ, což je přibližně polovina z počtu, který očekávalo ministerstvo financí.

Živnostníci přihlášení do paušálu budou platit jen jednu měsíční platbu, která bude zahrnovat odvody na sociální i zdravotní pojištění a daň. Živnostník nebude muset podávat daňové přiznání ani žádné další přehledy pro sociální správu či zdravotní pojišťovnu. To je nepochybně velká úleva pro velkou část živnostníků. Kde je tedy problém?

Vezměme si za příklad živnostníka, který se v lednu přihlásil k daňovému paušálu. Nyní tak posílá jednu měsíční platbu a jinak se administrativou v podstatě nestresuje. V březnu 2022 je v klidu, protože nemusí s daňovým přiznáním na finanční úřad a nepodává ani přehledy zdravotní pojišťovně a sociální správě. V témže roce se živnostník rozhodne, že si pořídí nové bydlení. Na koupi ale nemá dost hotovosti, a tak zajde do banky žádat o hypotéku. Živnost funguje, tak proč by neměl úvěr dostat?

Právě zde se ale problém může objevit. Banky se musí řídit zákonem o spotřebitelském úvěru a důsledně prověřovat úvěruschopnost žadatele, tedy jestli má na splácení úvěru dostatečné příjmy. U živnostníků banky příjmy vypočítávají na základě daňových přiznání, ale živnostník využívající daňový paušál žádné přiznání mít nebude.

V polovině listopadu, když šel návrh zákona do Senátu, naprostá většina bank neřešila, jak budou k takovým klientům přistupovat. Odpovídaly ve stylu: „Ještě není schváleno a neznáme detaily.“ Případně: „Týká se to až žádostí v roce 2022“. Na začátku roku několik bank informovalo, že by tyto klienty, pokud si budou chtít vzít příští rok půjčku, rády úvěrovaly, ale musí dodržovat zákon o spotřebitelském úvěru. Nelze tak vyloučit, že v individuálních případech nebude možné příjem klientů využívajících paušální daň standardně akceptovat. Banky dle zákona odpovídají za to, komu půjčí. Když dlužník dluh nesplácí a ukáže se, že nebyl úvěruschopný, banky mají nárok jen na jistinu (půjčenou částku), ale už ne na úroky.

Dodejme, že banky jsou kvůli koronaviru při poskytování úvěrů více ostražité a podrobněji zkoumají schopnost žadatele úvěr splácet. Přístup k půjčkám tak mají nyní ztížený lidé pracující v odvětvích, které pandemie těžce zasáhla, jako je pohostinství, cestovní ruch, kultura nebo sport. Situace se samozřejmě může do příštího roku změnit (všichni si jistě přejeme, že se tak stane), ale pro značnou část živnostníků, obzvlášť z těchto „rizikových“ oborů, by mohla absence daňového přiznání pro jasné prokázání příjmů znamenat při žádání o úvěr podstatnou komplikaci. Doufejme tak, že banky během roku přijdou na způsob, jak žadatele o úvěr, kteří se přihlásili do paušálního režimu, posoudit a případně jim úvěr poskytnout.