1. prosinec 2016 bude důležitým mezníkem pro všechny, kdo s úvěrovými produkty všeho druhu přicházejí do kontaktu. Jedná se o startovací datum pro zákon č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, který nahradí původní zákon č. 145/2010 Sb. zákon o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů, jehož účinnost končí právě 1.12.2016.

Proč považujeme tento zákon za klíčový pro oblast úvěrování? Odpověď nám poskytne příklad ze sousedního Slovenska. Slovenský parlament již v roce 2015 výrazně zpřísnil podmínky podnikání firmám, které nabízejí spotřebitelské úvěry. Musely například požádat o licenci NBS (Národná banka Slovenska), která také začala dohlížet na jejich činnost. Opatření vedla k tomu, že z původního počtu více než 200 poskytovatelů spotřebitelských úvěrů zůstaly na trhu zhruba tři desítky společností, mezi nimi byly i největší firmy na trhu! Mezi velké poskytovatele, kteří opustili slovenský úvěrový trh patří také, z tuzemska známá a zavedená společnost, Provident Financial, která zastavila poskytování nových úvěrů na konci roku 2015.

Podobný scénář lze s velkou pravděpodobností očekávat i v tuzemsku. To je totiž hlavním cílem novely zákona – zprůhlednit trh a zamezit negativním jevům, které s poskytováním úvěrů souvisí. Novela také jednoznačně zvyšuje ochranu spotřebitele.

Podívejme se v tomto prvním dílu seriálu podrobněji, jaké změny přináší citovaný zákon pro poskytovatele, co je lidově řečeno „čeká a nemine“.

Bankovní i nebankovní poskytovatelé úvěrů musejí od prosince mnohem přísněji prověřovat bonitu klienta a klienti získají zákonem pevně stanovenou lhůtu na rozmyšlenou. Dále se také mění podmínky v případě předčasného splacení hypotéky či mimořádných vkladů a podmínky související s úvěry v cizí měně.
Díky novému zákonu poskytovatelům značně naroste administrativní zátěž při sjednávání úvěru. Poskytovatel jakéhokoliv spotřebitelského úvěru, včetně úvěru na bydlení, je nově ze zákona povinen provést detailní posouzení finanční situace klienta, včetně výše příjmů a výdajů klienta, informací o tom, jak splácí či splácel dosavadní dluhy, atd. Pokud by tak neučinil, může to mít pro něj řadu nepříjemných důsledků, protože by se klient mohl dovolat neplatnosti smlouvy, a to do 3 let od jejího uzavření. Již dnes by se dle doporučení ČNB neměly poskytovat stoprocentní spotřebitelské úvěry na bydlení. Stoprocentní úvěr na bydlení je zkrátka rizikovější z pohledu bankéře, i z pohledu klienta.

Od dubna 2017 se pak ještě přitvrdí. Hypotéky nemají přesáhnout 90 procent hodnoty nemovitosti, a v rozmezí 80 až 90 procent má být maximálně 15 procent celkového objemu poskytnutých úvěrů. Jak je vidět, bonita klienta, chcete-li jeho úvěrovatelnost, se nyní stane alfou a omegou pro poskytnutí úvěrů. To zřejmě způsobí v praxi to, že někteří lidé již na hypotéku nedosáhnou. Může to ochladit letošní rekordní zájem o levné hypotéky a Fincentrum Hypoindex se může odrazit od pomyslného dna, které nyní činí 1,82 % (údaj za září 2016).

Vyhodnocení bonity bude samozřejmě jednodušší u bankovních poskytovatelů. Mají zpracovány detailní modely risk managementu, používají historická data klientů, komunikují s registry a již nyní důkladně dbají na kvalitu portfolia svých klientů. Naopak problém vidím v tom, že pro sektor mikroúvěrů (úvěrů do 5.000 Kč) se bude jednat o záležitost novou. Znáte určitě ty letáčky, které dnes nabízí úvěr rychle, draze a bez nahlížení do registru dlužníků.

Klient nově také získává od poskytovatele informace o celkové nákladovosti úvěru v pevně dané struktuře, takže bude moci nabídky konkurenčních bank mezi sebou snadno porovnat. Klient tak přímo uvidí, kolik peněz ve skutečnosti bance za úvěr zaplatí. Poskytovatelé úvěrů do dokumentu navíc nesmějí doplňovat jakékoliv další informace, které by srovnání případně ztěžovaly. Pokud klient obdrží od banky nabídku, má 14 denní dobu na rozmyšlenou, během které ji banka nemůže měnit ani odvolat.

Další novinkou je pro poskytovatele i poskytnutí rady. Pokud poskytuje banka, či její zprostředkovatelský subjekt klientovi tzv. radu, musí tak činit písemně. Rada je činnost poskytovaná nad rámec běžného zprostředkování a poskytování úvěru.

Předčasné splacení úvěru

Zákon zavádí i výrazné změny v oblasti předčasného splacení či mimořádných splátek u hypotečního úvěru (slovy zákona - spotřebitelské úvěry na bydlení). Pro nově uzavřené úvěry na bydlení a úvěry na bydlení, u kterých po 1. 12. 2016 vyprší tzv. fixace, bude možné bez jakýchkoliv poplatků každý rok splatit až 25 % úvěru. Tuto mimořádnou splátku bude možné zaplatit v měsíci před výročím smlouvy. Například Hypoteční banka doposud svým klientům umožňovala mimořádně splatit až 20 % ročně. Toto procento se nyní samozřejmě u různých poskytovatelů liší, zákon stanoví pro všechny stejná pravidla.

Předčasné splacení hraje důležitou roli v oblasti spotřebitelských úvěrů na bydlení. Aktuální průměrná výše úvěrů činí 2 miliony korun, čímž se stává závazkem na velmi dlouhou dobu a možnost předčasného splacení, je tak cestou z dluhu a motivem pro předčasné splácení.

Rovněž tak bude možné předčasně splatit i celý spotřebitelský úvěr na bydlení, a to v souvislosti s prodejem nemovitosti, která byla hypotečním úvěrem financována či použita jako zajištění. Podmínkou je, aby tento úvěr byl sjednán na delší dobu než 2 roky. Banka si bude moci naúčtovat pouze účelně vynaložené náklady (např. administrativní náklady na zpracování žádosti, náklady na vydání hypotečních zástavních listů, úrok zaplacený za mezibankovní půjčku apod.), a to do maximální výše 1 % z předčasně splacené části, nejvýše však 50 000 Kč. To je další výhoda pro klienta a nevýhoda pro banku.

Úvěry v cizí měně

Zákon také zavádí nové povinnosti pro úvěry, které jsou poskytnuty v cizí měně. Těmi se rozumí nejen úvěry denominované v cizí měně, ale i některé úvěry poskytované v české koruně. Jde o případy, kdy spotřebitel má příjem v cizí měně, drží-li aktiva pro splácení úvěru v cizí měně, anebo má bydliště v členském státu EU (použije se domácí příjem podle bydliště). Typicky se například může jednat o lidi žijící v pohraničí. Ti často dojíždějí za prací za hranice ČR anebo trvale žijí v jiném členském státu EU a pořídí si v ČR rezidenční nemovitost na hypoteční úvěr. Banky budou muset obezřetněji nakládat s podstupovaným kurzovým rizikem.

Tři typy úvěrů

Novela nově určuje 3 typy úvěrů:

1.    poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru jiného než na bydlení
2.    poskytování nebo zprostředkování vázaného spotřebitelského úvěru
3.    poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru na bydlení

Jednotlivé typy se od sebe liší. Vázaným spotřebitelským úvěrem je dle § 2 odstavce 3 spotřebitelský úvěr, který je vázaný na koupi zboží nebo poskytnutí služby, s výjimkou spotřebitelského úvěru na bydlení. Platí, že spotřebitelský úvěr je vázaný na koupi zboží nebo poskytnutí služby, pokud je určen výhradně k financování koupě určitého zboží nebo poskytnutí určité služby a
a)    prodávající nebo osoba poskytující službu je zároveň poskytovatelem,
b)    poskytovatel využije služeb prodávajícího nebo osoby poskytující službu v souvislosti s uzavřením nebo přípravou smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr (dále jen „smlouva o spotřebitelském úvěru“), nebo
c)    konkrétní zboží nebo služba jsou výslovně uvedeny ve smlouvě o spotřebitelském úvěru.

Požadavek na kapitál

Důležitá změna čeká také nebankovní poskytovatele v souvislosti s § 14 zákona 257/2016. Počáteční kapitál nebankovního poskytovatele spotřebitelského úvěru musí činit alespoň 20 000 000 Kč. Nebankovní poskytovatel spotřebitelského úvěru průběžně udržuje kapitál alespoň ve výši odpovídající 5 % objemu poskytnutých a dosud nesplacených úvěrů vykázaných ke konci kalendářního roku. Kapitál nebankovního poskytovatele spotřebitelského úvěru zároveň nesmí klesnout pod minimální výši počátečního kapitálu.

I toto může být pro některé současné nebankovní poskytovatele bariéra pro setrvání na trhu, který bude nově patřit ne pod Českou obchodní inspekci, ale tuto agendu přebírá ČNB, která bude vést registr subjektů nabízejících spotřebitelské úvěry.

Jak je vidět zákon obsahující včetně přílohy 100 stran zásadně reguluje trh a přináší zvýšené požadavky všeho druhu na bankovní i nebankovní poskytovatele.
V příštím dílu se zaměříme na změny, které přináší zákon klientů.

Připravujeme:
2.    Zákon o spotřebitelském úvěru – jaké změny přináší klientům? - 15.11.
3.    Zákon o spotřebitelském úvěru – jaké změny přináší poradcům? -  29.11.