Snížit podporu spoření teď není populární. Politici obrátili: chtějí státní podporu zachovat a rozšířit úvěry například i na studium. Šetřit by stát měl, ale ne na stavebním spoření, soudí před volbami parlamentní politické strany. Vyplývá to z jejich programů – buď v nich o omezení spoření není ani zmínka, anebo by ho dokonce rozšiřovali například na studium.
Ještě v době podzimní diskuse o Janotově úsporném balíčku se pravicové strany tvářily, že se jim návrh na omezení líbí. ODS neprotestovala a připomněla svůj starší návrh na zdanění úroku z tohoto spoření, TOP 09 Janotovu snahu snížit podporu dokonce otevřeně podporovala.
Dnes je vše jinak. „Spoření stát utáhne, určitě je budeme dále podporovat,“ říká Martin Kocourek, ekonomický expert ODS a garant návrhů strany proti zvyšování státního dluhu. V programu podle něj žádnou změnu stavebního spoření nechystá. „Výdaje na stavební spoření klesají samy,“ dodává poslanec ODS Martin Doktor.
Na studium, na důchody...
Kocourkův osobní názor je, že by mělo být spoření účelově vázáno, a kromě bydlení by je rozšířil i na studium, pro spoření na stáří nebo na zdravotní péči.
Ani největší stoupenec Janotových rozpočtových škrtů TOP 09 nemá omezení stavebního spoření v programu. A to ještě nedávno místopředseda strany Miroslav Kalousek prohlašoval, že by tento „zlatý balík“ měl být změněn coby nesystémový.
Z nabídky stavebních spořitelen vybírejte zde
Na dotaz MF DNES, jestli s tím počítá i nadále, připustil, že by byl pro přísné zacílení spoření na bydlení a pro nižší míru podpory. O kolik, to podle něj není podstatná otázka. „Nechci, aby se z našeho programu stal problém stavebního spoření,“ reagoval.
Na svém si stojí jen ČSSD, která by podporu stavebního spoření nezkracovala ani účelově nevázala, ale navrhuje ještě rozšířit využití úvěrů i na studium. V roce 2003 to přitom byl právě sociálnědemokratický ministr financí Bohuslav Sobotka, kdo prosadil snížení maximální podpory a zvýšení minimálního vkladu pro její dosažení.
Krok však nepřinesl kýžené úspory, naopak. Lidé si na poslední chvíli houfně zakládali stavební spoření ještě podle starých podmínek, aby měli nárok na vyšší příspěvek. Z roku na rok tak stát musel vyplatit o dvě miliardy víc. Náklady pak rostly až na 16 miliard v roce 2005. Loni činily 13,4 miliardy Kč.
Naopak v Janotově podání mělo snížení podpory o třetinu platit pro všechny, tedy i pro držitele starých smluv. Byl si přitom vědom, že by mohl narazit u Ústavního soudu kvůli zpětné platnosti.
KDU-ČSL by ponechala spoření v podobě, v jaké je dnes, podobně jako komunisté nebo Strana zelených. Alespoň nějaké omezení tak ve svém programu navrhují jen Věci veřejné a Zemanovci. Druzí jmenovaní by přitom rozšířili možnost úvěrů ze spoření také na studium.
Pomoc pro rozpočet
Lze se jen domnívat, zda za neochotou snižovat příspěvek stojí silná spořitelní lobby či nepopularita. „Omezení by bylo logické, podpora nemá ekonomicky zdůvodnitelný smysl. Ale je oblíbená, každý má rád, když dostane od státu nějaké peníze,“ říká ekonom Pavel Kohout ze společnosti Partners.
Spořitelny tvrdí, že bez lidí, kteří spoří, aniž by chtěli bydlet, by systém nefungoval. „Omezily by se zdroje pro úvěry a ty by byly dražší nebo za horších podmínek,“ varuje Jiří Šedivý, tajemník Asociace českých stavebních spořitelen.
V době, kdy ve státním rozpočtu chybí po prvním čtvrtletí 46 miliard korun, by mohlo 13 miliard na stavebním spoření rozpočtu pomoci.
Ze včerejších údajů o plnění státní pokladny navíc vyplývá, že výběr na sociálním pojištění je nižší, a stát naopak vyplácí víc dávek, než naplánoval.
FAKTA Výroky politiků o stavebním spoření „Podpora stavebního spoření narušuje trh finančních produktů a těžko se mu konkuruje.“ Miroslav Kalousek, srpen 2009. „Je to lákavá záležitost pro toho, kdo spravuje veřejné finance, ale bylo by to obtížně schůdné.“ Jiří Havel (ČSSD), listopad 2009 „Pokud by se mělo něco změnit, musí na tom být shoda v parlamentu – a ta není.“ Michal Doktor (ODS), listopad 2009