Po prvním zásahu do stavebního spoření tu máme další návrh novely zákona z pera ministerstva financí upravující tento mezi českými střadateli tak oblíbený produkt. Tentokráte se návrh novely, který putoval do připomínkového řízení, zaměřil nejen na účelové využití státní podpory (že státní podporu by v budoucnu mohl získat pouze ten, kdo ji využije na bydlení nebo si vezme úvěr od stavební spořitelny), ale také na otevření trhu se stavebním spořením i pro univerzální banky.
První změna je logickým krokem v jinak celkem nesystémových změnách předkládaných ministrem financí. Jak už z názvu produktu vyplývá, má se jednat o stavební spoření. Tudíž by mělo prvotně sloužit k řešení bytové otázky „střadatelů“, nemluvě o státní podpoře. Proč by stát měl podporovat, v už tak obtížné rozpočtové situaci, čtrnáctidenní dovolenou pro celou rodinu nebo nákup vozu.
Tento krok samozřejmě nebude kladně hodnocen samotnými stavebními spořitelnami. Neboť velmi citelně ovlivní již tak špatné výsledky prodeje letošního produktu. Nejen že poklesl objem poskytnutých úvěrů o 28 procent za první čtvrtletí, ale došlo i k dalšímu poklesu počtu nově uzavřených smluv. A jak vyplývá z dokumentu „Základní ukazatele vývoje stavebního spoření v České republice ke dni 31. 3. 2011“ zveřejňovaného ministerstvem financí, nejde jen o výkyv, nýbrž o sestupný trend posledních let. Ten je zapříčiněn nejen změnami samotnými, ale hlavně způsobem jejich zavádění, následného rušení a opětovného schvalování. Druhá změna bude mnohem zajímavější. Z pohledu zákazníka se sice mnoho nezmění. Kdo z nás si zřizoval stavební spoření na pobočce některé ze stavebních spořitelen? Naopak většina klientů uzavře spoření v bance či prostřednictvím finančního poradce nebo se minimálně setká s nabídkou tohoto spoření v rámci crosselingu při návštěvě své banky. Na stranu druhou pro stavební spořitelny jde o krok dotýkající se samotné podstaty jejich existence. Proč by banka, která ve většině případů stojí za fungováním většiny stavebních spořitelen, nemohla prostě tento produkt zahrnout do svého portfolia bez až dosud potřebného prostředníka? Pokud tedy skutečně vstoupí tato novela v platnost, budu velmi zvědav na postoj stavebních spořitelen, potažmo jejich vlastníků. Dojde k jejich začlenění do mateřských firem? Nebo udrží svoje místo na trhu například rozšířením nabídky produktů či služeb?
Tyto změny plánuje ministerstvo zavést ve dvou vlnách. Změna týkající se účelovosti státní podpory by měla začít platit od roku 2013, a to i zpětně na již existující smlouvy. Druhá změna by měla začít platit až od roku 2015. Jak bude trh po tomto datu vypadat, je otázkou spíše pro osoby ve vedení stavebních spořitelen. Mě jako klienta bude spíš zajímat datum 1. 1. 2013, tedy datum, odkdy budu muset prokázat účelovost pro vyplacení státní podpory. Druhé datum mi může přinést jen výhody, a to formou nových produktů způsobených zvýšenou konkurencí na tomto trhu.
Skutečnost, že prostředky nastřádané na stavebním spoření budu moci využívat jen pro potřeby stavby nebo rekonstrukce domu či bytu, se tedy zdá nevyhnutelná. Jestli ale peníze za pár let budu ještě spořit s liškou nebo buřinkou, nebo je budu posílat bance je ve hvězdách. A z pohledu klienta mi to vlastně může být jedno.