Od finanční krize v letech 2008/2009 začalo pokulhávat hodnotové investování, kdy hledáte pro investici životaschopné firmy, jejichž akcie vlivem různých okolností klesly a jsou za výhodnou cenu. Důvodem jsou nízké úrokové sazby a tisknutí nových peněz. Nabídka peněz nyní dosáhla skutečně enormních úrovní, a prostředky pro financování provozu jsou extrémně levné. Toto prostředí umožňuje přežívání „zombie firem“, protože nefunguje přirozená kreativní destrukce. Je to stejné jako v přírodě. Když má některý druh dostatek potravy, přežijí i slabší jedinci. To samé se děje i s firmami, protože nad sebou nemají bič v podobě vyšších nákladů financování.

Druhým důležitým faktem je, že celou dekádu panovala nízká inflace. V takovém prostředí se daří technologickým firmám, korporátním dluhopisům nebo odvětvím se základním spotřebním zbožím. Nejvíce těží z tohoto prostředí technologické firmy, protože diskontované budoucí cash flow, které investoři v budoucnosti od těchto firem očekávají, je vysoké právě díky prostředí nízké inflace a nízkých úrokových sazeb. Podíváme-li se na poměr mezi hodnotovými akciemi a růstovými akciemi, vidíme, že od roku 2007 až do zlomu v polovině loňského roku tento poměr klesal. Znamená to, že do loňska růstové akcie posilovaly více než akcie hodnotové.

Obrázek č. 1 – poměr mezi Russell 1000 value ETF a Russell 1000 growth ETF

Krátkodobý výkyv, nebo změna trendu?

Zásadní otázkou je, zda nyní pozorujeme jen krátkodobý výkyv, nebo půjde o změnu dlouhodobého trendu. Nic na akciových trzích netrvá věčně a to, že minulá dekáda patřila technologiím neznamená, že tomu tak bude i v tomto desetiletí. Samozřejmě, že taková „dekádová změna“ nepřichází ze dne na den, ale probíhá po několik kvartálů. Klíčové je v těchto prvních fázích tuto změnu identifikovat a přizpůsobit jí investiční rozhodnutí a portfolio. Jestliže opravdu dochází k dekádové změně, tak vítězem v následujících deseti letech mohou být základní komodity, banky, průmyslové konglomeráty či farmaceutické firmy. Jde zejména o sektory, které mají vybudovanou výrobní základnu a zavedené know-how a své zboží mohou prodávat za vyšší ceny a zvyšovat tak svou marži.

Pro to, zda vstupujeme do dekády, kdy začnou hodnotové akcie překonávat akcie technologické, bude zásadní vývoj inflace. V době pandemie koronaviru jsme se inflace zatím příliš nedočkaly. Důvodem je, že pokles příjmů v sektoru služeb zvýšil nezaměstnanost, lidé začali méně utrácet, což se projevilo i v ostatních sektorech a tlačilo inflaci dolů. Proto se také nejvíce v uplynulých měsících dařilo technologickým firmám, které překonávaly historická maxima a jsou prozatím vítězem korona krize.

Co hraje inflaci do karet

Pokles v příjmech se snaží centrální banky a vlády vyvážit tiskem peněz a různými stimulačními balíčky. Můžeme se dostat do situace, kdy lidé budou chtít peníze utrácet, ale „nebudou mít za co“, protože se nepodaří nastartovat zatím stále částečně paralyzovanou výrobu či nabídku služeb. Když více peněz „honí“ stejný nebo menší objem zboží, dostavuje se učebnicový příklad inflace.

Centrální banky nad inflací zatím přivírají oči, protože se hodí pro rychlejší umazávání vzniklých dluhů a pro inflaci mluví i pokulhávající globalizace. Po krizi let 2008/09 globalizace akcelerovala, světoví lídři deklarovali, že budou táhnout za jeden provaz, Čína se více otevřela a nabídla světu půl miliardy pracujících, kteří pobírali nízké mzdy typické pro rozvojový trh. Z Číny tak proudilo stále levné zboží a inflační scénář se nenaplnil. Dnes jsme v trochu jiné situaci. Globalizace je v krizi a na ústupu. Kvůli pandemii má mezinárodní obchod trhliny. Mnoho států se snaží převést výrobu zpátky domů. Mezinárodní spolupráce je na nižší úrovni, což mívá zpravidla za následek inflační tlaky.

Domnívám se proto, že jsme na začátku dekádové změny ve prospěch inflačního prostředí a trhy to svými cenami začínají signalizovat. Jakmile začnou ceny akcií firem a sektorů citlivých na inflaci mít relativní sílu vůči trhu jako celku, resp. vůči deflačním titulům a sektorům, je zde jasný signál, že dochází ke změně paradigmatu. Pokud tento signál potvrdí i nárůst cen základních komodit a pozvolný růst dlouhodobých úrokových sazeb, znamená to, že se mění investiční prostředí.

Ke změně nedojde ze dne na den, ale myslím, že je čas začít přeskupovat investiční portfolio do proinflačně vhodných sektorů.