Kvůli uzavírání ekonomik utrpěl především sektor služeb. Obrázek níže ukazuje meziroční růst výdajů, které americké domácnosti utrácely za služby. Vidíme, že i když výše výdajů kolísá, od roku 1960 se vždy jednalo o kladný růst. Dokonce i v roce 2009, kdy probíhala finanční krize, utratili Američané za služby více než v roce předchozím. Změna přišla až letos. Poprvé za posledních 60 let se tempo růstu přehouplo do záporných hodnot. Důvod je zřejmý – uzavření ekonomiky, chcete-li lockdown.

Sektor služeb se ze dvou třetin podílí na tvorbě amerických pracovních míst. Pokud byste chtěli vidět příklad grafu, který ukázkově zobrazuje rozevírající se nůžky, podívejte se na srovnání podílu pracovních míst ve službách a v průmyslu. Zatímco posledních 45 let „služby“ stabilně rostou, „průmysl“ jde opačným směrem. Letos na těchto křivkách ale uvidíme zlomy, které přerušily dlouhodobý trend. Zatímco u služeb je znatelný propad, podíl průmyslu na tvorbě pracovních míst naopak vzrostl.

A jestliže se propadnou výdaje na služby, které tvoří dvě třetiny pracovních míst, je logické, že to ovlivní i míru nezaměstnanosti. Ta na jaře raketově vystřelila i nad úrovně, které jsme zažili při poslední krizi, což ukazuje další graf.

Jen pro shrnutí: nyní jsme v situaci, kdy je nezaměstnanost přibližně na úrovni finanční krize, ekonomiky se nacházejí v recesi, ale akciové trhy atakují svá historická maxima. Jak je toto možné?

Příliš mnoho peněz

Odpověď můžeme najít v souhře měnové a fiskální politiky. Americká centrální banka letos natiskla nejvíce peněz za celou svoji historii, téměř zdvojnásobila svoji bilanci. Za letošní rok natiskla téměř stejné množství peněz jako za posledních sto let své existence. A dále snížila základní úrokovou sazbu na úroveň nuly. Tím pádem zaplavila finanční trhy likviditou a zároveň snížením úroků podpořila růst akcií.

Druhým faktorem je fiskální – rozpočtová – politika ve formě záchranných a podpůrných balíčků určených přímo obyvatelstvu. Tato podpora ze strany americké vlády byla tak masivní, že za letošní rok se předpokládá federální deficit na stejné úrovni jako za druhé světové války. To je další unikátní situace. Lidé sice mnohdy přišli o práci, ale vládní dotace způsobily, že jim v konečném součtu příjmy neklesly, ale naopak vzrostly. A jelikož lidé nemohli peníze utrácet za uzavřené služby, tak přebytečné peníze utratili za akcie, čímž podpořili jejich růst.

Jsme tedy v recesi, ale akciové trhy jsou na maximech. Je to opět další příklad, který podporuje pravidelné investování, kdy investoři, kteří investují pravidelně bez ohledu na situaci na trhu, mohli v průběhu pandemie levně nakoupit a zprůměrovat si tak svoje nákupní ceny, a tedy i zvýšit své budoucí zisky. Zatímco investoři, kteří chtěli vstoupit na trh jednorázově, museli svou investici správně načasovat a mnohdy ji prováhali, pravidelní investoři si s trefováním momentálního dna lámat hlavu nemuseli. To je další benefit pravidelného investování.