Akciové trhy v březnu zaznamenaly rekordní propady, které byly spojené s pandemií a zavíráním ekonomik. Nebylo výjimkou, že se akcie některých firem propadly během jednoho až dvou březnových týdnů až o 90 procent. Jakmile vás vláda „vypne“, jako se stalo mnohým firmám, tak je zásadním způsobem ohrožená šance vašeho podnikání na přežití. Investoři si byli tohoto rizika vědomi a začali hromadně vyprodávat svá portfolia. Naštěstí ale vlády ve většině případů zareagovaly na pandemii rychlou odezvou hospodářské politiky.

Centrální banky začaly tisknout nové peníze jako o život a zaznamenaly tak nové rekordy. Například americká centrální banka (FED), která vznikla v roce 1913, byla schopná loni natisknout tolik nových peněz jako za posledních 100 let. Jinými slovy, co FED zvládl za sto let, dokázal loni za několik měsíců.

Jenže při zavření ekonomik tisknutí peněz nestačí, jelikož se tyto nové peníze nedostanou přímo k potřebným lidem v co nejkratší době. Tudíž vlády podporovaly a stále podporují firmy a domácnosti přímo ze státních rozpočtů. Proto jsme také svědky největších deficitů státních rozpočtů. Opět si uveďme příklad na USA, kde jsou k dispozici historická data, která říkají, že loňský deficit státního rozpočtu bude jako v průběhu druhé světové války.

Rekordní pokles i rekordní růst

Tato nebývalá opatření vedla po rekordním propadu k rekordnímu zotavení akciových trhů. Dnes jsou trhy na vyšší úrovni než před nástupem koronaviru. Přijde vám to uprostřed dál trvající pandemie jako paradox? Nedivím se. První pohled nabízí skutečně těžce pochopitelný obrázek – ekonomiky vytvářejí méně bohatství než před pandemií, mluví se o těžkých dopadech na hospodářství, ale akciové trhy jsou na historických maximech. Důvodů pro tento stav je ale víc. Mimo jiné na trzích skončila velká část nově uvolněných peněz. A potvrzuje se také to, že akciové trhy hledí dopředu. Podstatnou část investorů nezajímá, co se děje nyní, ale jaký bude dlouhodobý vývoj. A v tomto ohledu už díky účinným vakcínám vidí investoři světlo na konci tunelu. Ano, ekonomiky budou celosvětově s dopady koronaviru minimálně v příštím roce zápasit, ale očkování dává reálnou naději, že se svět vrátí do běžných kolejí.

Výhled na rok 2021 je tudíž pozitivní. Lidé začnou opět utrácet peníze. I kdyby nyní chtěli, tak kvůli více či méně zavřeným ekonomikám nemohou. V případě utlumení pandemie očekávají investoři v první polovině roku 2021 zvýšení spotřeby ze strany domácností, což by mohlo vést firmy k vyšší investiční činnosti, čímž by se světová ekonomika mohla dostat z recese.

Se zvýšenou spotřebou přichází i nejistota v podobě vyšší inflace, která by se mohla projevit právě v roce 2021 a 2022. Zde bude záležet na odezvě centrálních bank, která si budou muset vybrat buď mezi vyšší mírou nezaměstnanosti, nebo vyšší mírou inflace. Zatím to však vypadá, že hlavní centrální banky chtějí v horizontu od jednoho roku do tří let přimhouřit oči nad vyšší mírou inflace, protože jejich cílem je vymanit se z recese, nastartovat ekonomický růst a následně tak snížit míru nezaměstnanosti.

Jistě se budeme na trzích letos setkávat s většími či menšími poklesy, to je přirozený vývoj. Dlouhodobým investorům, obzvlášť pak těm, kteří investují pravidelně, nesnaží se trefovat aktuální tržní dno či vrchol a drží se svého investičního horizontu, nemusejí tyto výkyvy dělat vrásky na čele. Trhy se vždy doposud z podobných propadů zotavily. Loni navíc s nebývalou rychlostí a intenzitou.