Počty nově nakažených klesají podle WHO ve světě už pátý týden v řadě. V mnoha státech už plošně očkují. Nově například v Japonsku, pokroky hlásí Velká Británie. Investory pak v tomto ohledu těší hlavně dobré zprávy z USA. Připočteme-li k tomu tamní plánovaný mimořádný stimulační balík, pak před sebou máme solidní vitaminový koktejl pomáhající trhům rychle zapomenout na paniku, kterou loni vyvolal nástup koronaviru.  

Stále jsme také svědky bezprecedentní podpory ekonomiky ze strany centrálních bank, které udržují nízké úrokové sazby a tisknou peníze ve velkém. A do toho americké firmy ohlašují ve většině případů lepší výsledky za poslední čtvrtletí, než analytici předpokládali. Je tak těžké si krátko až střednědobě představit nějakou závažnou pohromu, kterou by mohly akciové trhy projít. A tak někdy i den co den pozorujeme, jak jsou překonávána nová a nová maxima.

Bublina? Asi ano

Vytvořila se na trzích bublina? Se vší pravděpodobností ano, otázkou je, zda je tento vývoj plně iracionální, a tady mám dojem (s ohledem na množství peněz, kterými jsou trhy zaplaveny), že se vývoj prozatím iracionálním nazvat nedá.

Lidé se mě často ptají, jestli není čas vše prodat a akciový trh opustit. To si nemyslím. Sám jsem jen vybral zisky z pravidelných investic za posledních sedm let a pokračuji se stejnou částkou a stejnými fondy opět od nuly. A také jsem mírně snížil zastoupení akcií ve svých portfoliích. Namísto odchodu z trhů radím spíše zaměřit se na jiné typy akcií, které jsou obchodovány na dobrých poměrových ukazatelích a odpovídají cyklu, v němž se právě nacházíme.

Staronová konkurence

Akciím ale roste konkurence v podobě dluhopisů. Nemoc ustupuje, zisky korporátní sféry rychle rostou, makroekonomická data ukazují sílu a do toho se chystá bilionový balík plošné podpory v USA. Právě díky souběhu výše popsaného lze zřejmě očekávat zvyšující se míru inflace. A tomu také odpovídá situace na dluhopisovém trhu, kde v únoru ceny dluhopisů klesají a zvyšují se výnosy jak desetiletých, tak dvacetiletých dluhopisů.

To je samo o sobě dobrým znamením. Dochází k růstu výnosové křivky, který svědčí o zdravé ekonomice. Co se ale bude dít, až výnosy dluhopisů začnou konkurovat očekávání akciových investorů?

„S elektrickým proudem to máte tak, jako se studenty této školy. Jde vždy cestou nejmenšího odporu,“ říkal nám vysokoškolský profesor v hodinách věnovaných elektrickým zařízením. A stejně tak je to s investory. Hledají pro své peníze vždy takové místo, kde se nejméně nadřou a získají maximální bezpečné zhodnocení. A to nemusí být při aktuálním nadhodnocení akciových indexů (nejen) v USA zase tak daleko.

Dividendové výnosy akcií se v průměru pohybují okolo 1,5 procenta, což už dnes převyšují výnosy korporátních dluhopisů s nejvyšším ratingem a roste i atraktivita bezpečného, dvacetiletého amerického státního dluhopisu.

Neříkám, že k masivnímu odlivu investorů z akciových trhů dojde nějak překotně rychle a je se mu třeba už bránit. Nejspíše je času ještě skutečně dost. Jen bude postupně ztrácet na významu mantra, kterou investory už dlouho zasypává Wall Street zasypává. Vžila se pro ni zkratka TINA (There Is No Alternative), tedy, že k akciím neexistuje žádná alternativa.