Nový zákon o spotřebitelském úvěru platný od začátku roku začíná mít reálné dopady i v oblasti leasingu pro soukromé osoby. Tři ze čtyř největších leasingovek už jej přestaly nabízet. V nabídce drží leasing stále společnost Škofin, i když je ve vyčkávací pozici, jak se situace dále vyvine. Cílem nového zákona je posílení práv spotřebitelů, a tím i zvýšení jejich ochrany. Nově například rozšiřuje informační povinnosti poskytovatele a zprostředkovatele úvěrů vůči spotřebiteli, zpřísňuje podmínky podnikání a v neposlední řadě zavádí poměrně přísné sankční mechanismy.
Jasné informace předem

Jednou z nejčastěji zmiňovaných novinek je zavedení tzv. předsmluvního formuláře, jehož účelem je poskytnout klientovi rejstřík základních informací k porovnání výhodnosti či nevýhodnosti nabídek různých poskytovatelů úvěrů. Výhodou pro spotřebitele je sjednocení rozsahu a podoby předsmluvních informací/předsmluvního formuláře, který je shodný pro všechny poskytovatele úvěru.

Klient tak získá zákonem stanovený rejstřík informací, který ho dostatečně poučí o všech aspektech úvěru, tedy nejen o ceně, úroku a ukazateli RPSN formou reprezentativního příkladu, ale i o následcích prodlení se splácením, o poplatcích spojených s úvěrem a sankcích v případě porušení podmínek smlouvy, apod., na jehož základě bude moci učinit zodpovědné rozhodnutí, zda si úvěr sjedná či nikoliv.

Toto opatření bude mít spíše administrativní charakter a v mnoha případech se může stát, že klient bude informacemi přesycen. V současné době, kdy firmy běžně zveřejňují své obchodní podmínky a vzory smluv na internetu, má spotřebitel už dnes dostatek času a informací seznámit se s obchodními podmínkami, s cenami, s případnými sankcemi apod.

Čtrnáctidenní ultimátum

Podstatnou novinkou je možnost klientů své rozhodnutí změnit a od úvěrové smlouvy ve 14 denní lhůtě odstoupit. Tato praxe je již několik let známá ze smluv uzavíraných tzv. na dálku, například u internetových obchodů. „Vyvázání se z úvěrového vztahu po 14 dnech však znamená, že půjčené peníze musí klient věřiteli do 30 dnů vrátit,“ říká Blažena Valkošáková, místopředsedkyně představenstva ČLFA. „V případě, že prodejce z jakéhokoliv důvodu přijatou částku úvěru finanční společnosti nevrátí, bude klient povinen čerpaný úvěr vrátit sám, což v některých případech může obnášet rychlé zajištění až několika set tisíc korun.“

Platí rovněž, že za dobu od podpisu smlouvy do okamžiku vrácení poskytnuté jistiny je klient povinen věřiteli zaplatit naběhlé úroky. Pokud klient půjčené peníze do 30 dní nevrátí, je věřitel peníze oprávněn vymáhat a klient bude povinen uhradit také úroky z prodlení a případné náklady právního vymáhání. Čtrnáctidenní lhůta pro odstoupení od smlouvy má své opodstatnění především v případech, kdy klient smlouvu podepisuje mimo obvyklé obchodní prostory, např. na různých předváděcích akcích atd.

Předčasné splacení kdykoliv

Klient má také uzákoněno možnost předčasného splacení úvěru kdykoliv bez udání důvodu. Zákon pro takový případ stanoví horní strop výše nákladů spojených s předčasným splacením, které je spotřebitel povinen uhradit. Kromě zbývající nesplacené části jistiny půjde o určité procento (1 % či 0,5 % v závislosti na době trvání úvěru) z předčasně splacené částky. Další novinkou je provázanost úvěru na existenci kupní smlouvy. Pokud klient vrátí prodejci zboží, na něhož si vzal úvěr, např. z důvodu reklamace vad, zaniká i smlouva o úvěru. Je však důležité si uvědomit, že musí jít o oprávněnou reklamaci. Pokud prodejce reklamaci odmítne, nedojde ke zrušení kupní smlouvy a tudíž ani smlouvy úvěrové.

Proti zadlužování

Přijetí nového zákona má především přispět k boji proti nezdravému zadlužování, tj. předlužování spotřebitelů. To se však z pravidla netýká klientů velkých finančních institucí, ale těch, kteří z jakéhokoliv důvodu sáhnou po možnosti získat půjčku z prostředí tzv. „šedé zóny“. Tyto subjekty přispívají k růstu zadluženosti zejména u nejchudších domácností a spotřebitelů v problémových regionech.

„Jsou jim nabízeny spotřebitelské úvěry bez autorizace finanční instituce, konsolidace úvěrů či oddlužení a výmaz z registru dlužníků,“ konstatuje Blažena Valkošáková. „Tyto ´služby´pouze zvyšují náklady spotřebitele na úvěr, nezlepšují jeho právní postavení a jejich motivem je pouze zisk.“ Pokud se chce spotřebitel vyhnout těmto problémům, měl by využívat služeb pouze renomovaných firem poskytujících spotřebitelské úvěry. Měřítkem může být i jejich členství v České leasingové a finanční asociaci, jejíž členové přijali na jaře letošního roku etický kodex ve formě memoranda k ochraně zájmů a práv spotřebitelů při poskytování spotřebitelských úvěrů nad rámec vymezený zákonem o spotřebitelském úvěru a zákonem na ochranu spotřebitele. Jeho porušení může vést až k vyloučení firmy z asociace.