Banky otočily a začínají opatrně připouštět, že lidem, kteří přestanou splácet hypotéku, nemusí prodej bytu či domu pokrýt celý zbývající dluh. I když byla odhadní cena nemovitosti před třemi čtyřmi roky stanovena o dost nižší než tržní, propad realitního trhu je tak hluboký, že ani tento polštář nemusí člověka ochránit.
Najednou se nehovoří o tom, že nemovitost je zaručená investice a vyplatí se i na hypotéku, protože se ročně její cena zhodnocuje o 5 až 10 procent. Tedy její cena roste víc, než kolik člověk zaplatí bance za úroky z hypotéky.
To je už v řadě případů minulost. Teď se začíná poukazovat na to, že hodnotu bytu či domu snižuje jeho opotřebení.
„Cena bytu v čase spíše klesá. Je třeba přihlédnout i k jeho aktuálnímu technickému stavu,“ řekla Právu Rita Gabrielová z Hypoteční banky.
Když se prodává byt či dům u neplatiče hypotéky, tak se musí zároveň stanovit nová odhadní cena. „Ta logicky bývá velmi často nižší než původní odhad. Výše dluhu při nesplácení hypotéky narůstá v čase o úroky z prodlení. Nůžky mezi cenou bytu a výší dlužné částky se proto rozevírají,“ dodala Gabrielová. 
„Výrazný pokles cen nemovitostí je patrný od roku 2008, především u bytů na okraji menších měst. Prodejem se pak nepokryje celá pohledávka, přestože lidé již zaplatili v hypotéce mnoho peněz, které ale pokrývaly převážně úroky,“ tvrdí Vladimír Vachel z inkasní společnosti EOS KSI. Prvních pět let totiž hradíte bance více na úrocích, než snižujete jistinu.
Podle Tomáše Prouzy z finanční společnosti Partners banky i u nás před několika lety mnohdy špatně vyhodnotily bonitu žadatelů a dávaly hypotéky rovněž klientům, kteří „byli s příjmy na hraně a často jim po splátce zbývalo pouze na základní životní potřeby“.
„Interní kritéria pro hodnocení úvěrů byla zpřísněna. V úvěrovém portfoliu banky jsou hypotéky pomyslným stříbrem, které bedlivě sledujeme. Pokud klient neplatí, tak po 90 dnech je hypotéka zesplatněna (splátky padají a je vymáhána celá částka najednou) a směřuje se k exekuci – prodeji zástavy,“ uvedla šéfka vymáhání České spořitelny (ČS) Marie Švagrová.
ČS teď u neplatících klientů nejprve zkouší tzv. restrukturalizaci a konsolidaci dluhů. Obvykle si totiž na splátky hypoték vzali i několik půjček od lichvářů, a teď nad nemovitostí visí pět i více exekučních zástav.
Tam, kde to ještě jde, banka ostatní věřitele za dlužníkem vyplatí, a ten jí pak splácí jeden úvěr za nižší úrok a delší dobu, čím si sníží měsíční splátky.
Pokud člověk stejně neplatí, má banka celou nemovitost ještě navíc zajištěnou přímou exekucí a výnos z prodeje v dražbě se pak nemusí porcovat mezi více věřitelů. „Klientům nabízíme konsolidaci. Vyplatíme za ně ostatní menší dluhy. Poté následuje zrušení zesplatnění hypotéky, respektive suma není splatná okamžitě. Pokud se nepodaří restrukturalizace dluhů u klienta, jde nemovitost do nedobrovolné dražby. Do dražeb dáváme 15 hypoték měsíčně, což je relativně hodně. Pět procent z toho se nedaří vydražit,“ uvedla Švagrová.

Povodně vyřadily z trhu celé lokality

„Důležité je, v jaké lokalitě se zástava nachází, jak bylo o zástavu v předchozích měsících a letech pečováno, výše nezaměstnanosti v regionu, ale také živelní události v regionu, především povodně. Ty totiž hodnotu nemovitostí, které byly donedávna za milióny, srazily nečekaně prakticky na nulu.
Při negativním souběhu všech těchto faktorů je pak výrazně vyšší pravděpodobnost, že se z výtěžku zpeněžení zástavy nepokryje celá výše pohledávky,“ potvrdila Právu Klára Pačesová z České spořitelny.