Lyžařská sezona je v plném proudu, Čechy lákají nejen tuzemské modernizované skiareály, ale stále častěji míří na hory také do zahraničí. Ohledně bezpečnosti máme však stále rezervy, například loňský průzkum pojišťovny Metlife ukázal, že lyžařskou helmu používá jen polovina rodičů, kteří zamíří s dětmi na svah. Pozitivní je alespoň to, že přilbu nosí devět z deseti malých lyžařů a snowboardistů. Ochranné vybavení sice výrazně snižuje riziko zranění, ale zcela předejít mu nedokáže. Pro případy úrazů – vlastních či způsobených třetí osobě – je tak víc než vhodné vyrazit na lyže i se správně zvoleným pojištěním. Zároveň se vyplatí nabídku pojišťoven důkladně porovnat – u některých úrazů se vyplácené částky liší i o desítky tisíc korun.

Pojišťovna České spořitelny loni vyplatila za vážné nemoci u dospělých přes 25 milionů korun. Nejčastěji to bylo v případě rakoviny, která tvoří přes 70 procent případů. Celková částka vyplacená za rakovinu tak činila téměř 17 milionů korun. Přestože je však rakovina nejčastěji hlášenou nemocí, lidé se na ni stále pojišťují nedostatečně. U vyplacených událostí činila průměrná pojistná částka necelých 129 000 korun, což obvykle nestačí na krytí výpadku příjmu kvůli potřebnému léčení, jenž průměrně trvá sedmnáct měsíců.

Každý Čech je alespoň jednou ročně „zralý“ na neschopenku. Jen 27 % lidí na ni ale skutečně nastoupí. Zbytek si raději vezme dovolenou, do práce chodí nemoci navzdory nebo si vezme „home office“. Ženám dělají během nemoci starosti komplikace v chodu domácnosti, mužům situace v práci. Všem ale dělá hlavu hlavně výpadek příjmu. Vyplývá to z průzkumu společnosti Europ Assistance realizovaného agenturou Ipsos.

„Tenhle případ je bohužel takřka exemplární,“ vypráví jeden z obchodníků Allianz pojišťovny. „Pan Novák uzavřel životní pojištění, a když jsem mu tvrdil, že by se měl soustředit hlavně na riziko invalidity, rozhodně byl proti, protože, jak zdůrazňoval, jeho zdraví je železné. A tak ho zajímalo hlavně denní odškodné. Přemlouval jsem. Všechno marné. Měsíčně právě za toho odškodné pak platil přes 250 korun, a protože si za celou dobu jednou podvrtnul kotník, dostal 5000 korun. Skutečná rána ale následovala o rok později. Rakovina a měsíční propad v příjmech přes 10 tisíc korun. Tohle bohužel pojištěné neměl, to už spadalo právě do rizik invalidity. Ale vždyť hlavně kvůli těmto případům existuje životní pojištění.“

Každý druhý Čech nemá životní pojistku, což je stále výrazně vyšší podíl než v západních zemích. Na štěstí spoléhají především ti, kteří jsou případnými nehodami, nemocemi a úrazy ohroženi nejvíce. Nepojištění jsou obzvlášť lidé s nízkými příjmy, značný počet Čechů hlavní smysl životního pojištění ani nezná. Vyplývá to z aktuálního průzkumu agentury STEM/MARK pro společnost Broker Trust.

Až o osm tisíc korun měsíčně méně – to je nejčastější důsledek vážných životních situací, jako jsou vážné nemoci a úrazy, péče o nemohoucího člena rodiny či smrt partnera. Finanční potíže pak lidé řeší uskromněním se, ale ve velké míře musí sáhnout do naspořených peněz, brát si půjčky či prodávat majetek. V těžkých chvílích se obracejí na někoho o pomoc, většinou na členy rodiny a přátele. Nejčastěji mile překvapují vlastní děti. Vážné životní situace často vedou ke ztrátě zaměstnání a nutnosti hledat nový způsob obživy. Bývají také zatěžkávací zkouškou partnerských a rodinných vztahů – problematické vztahy ji nevydrží a ty harmonické naopak utuží. To jsou výsledky letošního průzkumu agentury Ipsos u lidí, kteří v posledních pěti letech vážnou životní situaci zažili, pro Pojišťovnu České spořitelny.

V Česku žije téměř 930 tisíc diabetiků a jejich počet stoupá. Organismus lidí s cukrovkou není schopen udržet koncentraci glukózy v krvi v normálních mezích, což může vést k poškození tkání a orgánů, například očí, ledvin, nervů či cév. Rozlišujeme mezi diabetem prvního typu, což je autoimunitní onemocnění, a častějším diabetem druhého typu, který bývá spojován s nezdravým životním stylem – především obezitou, nadměrným kouřením, pitím alkoholu či stresem. Na 14. duben připadá Světový den monitoringu diabetiků, jehož motivem je mimo jiné zlepšení a usnadnění života lidí trpících touto nemocí. Jaké možnosti a omezení mají diabetici v oblasti životního pojištění?

Zatímco ještě před pár lety bylo obtížné se proti rakovině pojistit, dnes je samostatné pojištění rakoviny v nabídce většiny pojišťoven. Podle čeho tyto pojistky porovnávat a na co si dát pozor?

Letošní leden předvedl zimu, jaká už na mnoha místech České republiky dlouho nebyla. Tuhé mrazy, sníh a náledí dělají z této části roku z hlediska úrazů velmi rizikové období. Kromě méně vážných zranění, jako jsou podvrtnutí, dochází poměrně často i při běžném uklouznutí na chodníku ke komplikovaným zlomeninám, vážným poškozením páteře nebo hlavy. Zraněný však někdy neví, že může získat finanční odškodnění z různých zdrojů. Podívejte se, na koho by se měl v takových případech obrátit.

Úrazové pojištění slouží především jako zajištění pro vážné úrazy, které končí trvalými následky s tělesným poškozením vyšším než 10 procent. Součástí pojistek může být ale i krytí drobných úrazů, které se léčí třeba jen několik dnů či týdnů. „Zatímco smyslem pojištění trvalých následků úrazu je zajištění pro případ, že pojištěnec je dlouhodobě omezený v pracovní činnosti a je ohrožený jeho životní standard, u pojištění denního odškodného klienti očekávají především výplatu tzv. bolestného,“ říká Dušan Šídlo, pojistný analytik společnosti Broker Trust. Jak vyplynulo z porovnání existujících pojistných produktů, v nabídce na českém trhu existují v tomto ohledu výrazné rozdíly.