Penzijní připojištění je způsob spoření, u kterého lze čerpat velice výhodný státní příspěvek a daňové úlevy, pokud klient dodrží smluvní podmínky - spoří určenou minimální dobu a peníze nevybere dříve než v 60. roce života. Lze si tím vytvořit určitou rezervu na stáří.

Penzijní připojištění se transformovalo

Penzijní připojištění, tak jak jej známe v jeho původní podobě, se po dvaceti letech své existence uzavřelo a noví zájemci už do něho nemohou vstoupit. Pro stávající klienty se však nic nemění. Jestliže jste si tedy stihli penzijní připojištění uzavřít, máte možnost touto formou spořit za nezměněných podmínek po neomezenou dobu. Jakmile však jednou smlouvu ukončíte, už se nikdy nebudete moci do tohoto systému vrátit zpět. Také nebudete již moci přestoupit do některého ze stávajících fondů, ale jen do nových účastnických fondů, které působí v rámci doplňkového penzijního spoření ve třetím důchodovém pilíři (o něm se podrobněji zmiňujeme v dalším textu).

V čem se hlavně odlišuje penzijní připojištění od doplňkového penzijního spoření?

Předně je to garance, že klientovi se v žádném roce nemůže snížit objem peněz na jeho účtu. Jinými slovy penzijní fond nesmí nikdy připsat účastníkům záporné zhodnocení.

Dále je to existence tzv. výsluhové penze. O tu může účastník požádat ještě před dovršením věku 60 let, a to po 15 letech spoření. Touto formou si lze nechat vyplatit až 50% naspořené částky.

Další výhody penzijního připojištění:

- Stát dotuje každou úložku do penzijních fondů.

- Daňovou úlevu má ta část příspěvků, která překračuje 500 Kč měsíčně, a to až do výše 12 000 Kč ročně - ty si každý účastník penzijního připojištění může odečíst z daní.

- Daňové výhody se týkají i příspěvků zaměstnavatelů, kteří svým zaměstnancům na penzijní připojištění pravidelně přispívají v rámci zaměstnaneckých benefitů.

Základem penzijního připojištění je smlouva uzavřená s penzijním fondem. Smlouva mimo jiné obsahuje penzijní plán, upravující všechny možné formy dávek a závazky fondu vůči klientovi. Každý fond nabízí různé typy dávek a účastník si může vybrat, který typ mu nejvíc vyhovuje. 

Smlouvu ani penzijní plán nemůže fond nikdy sám od sebe měnit, může tak učinit jedině po písemné dohodě s klientem. Proto si smlouvu vždy pečlivě prostudujte!

Ve smlouvě a penzijním plánu musí být mimo jiné stanoveny druhy penzí a dávek:

- povinně poskytovanou penzí je pouze penze starobní, ostatní penze - pozůstalostní, výsluhovou a invalidní může, ale nemusí penzijní fond nabízet

- povinně poskytovanou dávkou je jednorázové vyrovnání a odbytné

Minimální, případně maximální pojistná doba:

- U starobní penze zákon ukládá současné splnění dvou podmínek pro vznik nároku na její výplatu - věk (60 let) a uplynutí pojištěné doby (minimálně 5 let).

- U výsluhové penze si po 15 letech může účastník vybrat polovinu peněz, aniž by dosáhl 60. let věku. Většina fondů to umožňuje.

- Invalidní penze umožňuje vybírat peníze ještě před dosažením 60. roku života, pokud se klient stane plně invalidním. Podmínkou jsou alespoň tři roky spoření.

- Pozůstalostní penze - je vyplácena osobám určeným ve smlouvě pro případ smrti účastníka.

Peníze se dají z penzijního připojištění čerpat jako:

- Jednorázové vyrovnání - klient jednorázově obdrží všechny naspořené peníze, včetně státního příspěvku a zhodnocení připsaných v každém roce fondem.

- Doživotní penze - klientovi je doživotně vyplácena penze.

- Pozůstalostní penze - pravidelná penze je vyplácena osobám určeným ve smlouvě v případě úmrtí účastníka po dobu stanovenou penzijním plánem.

- Odbytné - náleží účastníkovi, který zaplatil příspěvky aspoň na 12 kalendářních měsíců a jeho připojištění trvalo minimálně rok. Mohou ho dostat i fyzické osoby určené ve smlouvě, pokud nevznikl jiný nárok. Při odbytném se ale ztrácí nárok na státní příspěvky a výnosy z nich.

- Dědictví - pokud účastníkovi nebyla vyplácena penze a nevznikl nárok na odbytné nebo pozůstalostní penzi.

Jak fondy pro penzijní připojištění fungují:

Penzijní fond může podnikat jedině se státní licencí. Veškeré hospodaření a investice fondů podléhají dozoru České národní banky. Úložky klientů jsou i s připsaným státním příspěvkem zhodnocovány investicemi fondu. Podle zákona se roční zisk dělí tak, že minimálně 5 % jde do rezervního fondu, maximálně 10 % připadne akcionářům a zbytek (zatím vždy 85 %, popř. více) připadne klientům. Protože fondy nesmí při investování peněz klientů riskovat, je jejich investiční strategie výlučně konzervativní. Všechny typy penzí upravuje zákon. Typy dávek a další náležitosti jsou definovány v penzijním plánu, který je součástí smlouvy. Smlouvu nemůže fond změnit, leda se souhlasem účastníka. Každý nový penzijní plán musí fond povinně nabídnout každému účastníkovi, který se může rozhodnout, zda zůstane u starého plánu, nebo si zvolí nový. Penzijní plány schvaluje ČNB.

Nová pravidla penzijního připojištění platná od 1. ledna 2013

Od 1. ledna 2013 se dosavadní penzijní fondy přejmenovaly na penzijní společnosti. Nabízejí nadále produkty velice blízké penzijnímu připojištění, které se přejmenovalo na doplňkové penzijní spoření. Zůstaly zachovány jak státní příspěvky, tak daňové úlevy. Změnila se však výše příspěvků (viz tabulka).  

Spoření probíhá formou pravidelných měsíčních úložek. K nim stát poskytuje příspěvky. Státní příspěvek pro úložky od 300 do 999 Kč činí 90 Kč + 20% z té částky úložky, která přesahuje 300 Kč měsíčně. Od 1000 Kč činí příspěvek 230 Kč. 

Penzijní připojištění - příspěvky účastníka a státu

Vklad v Kč                          Státní příspěvek v Kč

 300                                          90

 400                                       110

 500                                       130

 600                                       150

 700                                       170

 800                                       190

 900                                       210

1000                                      230

Více fondů a investičních strategií

Do účastnických fondů v rámci doplňkového penzijního spoření mohou vstupovat ti, kteří ještě penzijní připojištění nemají, ale i ti, kteří se rozhodnou do nich přejít z fondů stávajících.

Na rozdíl od penzijního připojištění, které univerzálně poskytovaly všechny penzijní fondy ve stejném rozsahu, nově penzijní společnosti nabízejí více fondů s různou investiční strategií. Každá společnost má povinně konzervativní fond, zaměřený především na státní obligace a dobrovolně různě dynamické fondy obsahující i akcie. U dynamických fondů je větší riziko poklesu majetku, které je vyvážené šancí na vyšší zhodnocení. Dynamičtější fondy se více hodí pro klienty spořící delší čas.

Fondy jsou odděleny od správcovské společnosti a za obhospodařování majetku jí platí statutem stanovený poplatek. U konzervativního fondu nesmí poplatek překročit 0,4% z majetku fondu ročně, u ostatních fondů 0,8%. Kromě toho může správcovská společnost inkasovat maximálně desetinu z ročního zhodnocení fondu. Penzijní fondy také musí jako jediný poskytovatel finančních služeb každému klientovi na požádání vykázat akviziční náklady, tzn. částku, kterou vynaložily na jeho získání především odměnou finančnímu poradci.

Penze i vyrovnání zůstávají

I u nových fondů jsou zachovány tři možné dávky:

- penze na dobu určitou

- doživotní penze

- jednorázové vyrovnání

Specifickými případy jsou stejně jako u penzijního připojištění i penze invalidní (v případě přiznání invalidity) a tzv. odbytné (v případě zániku spoření).

Nezaniká ani důležitý princip dědictví nevyčerpaných částek, tedy toho, co nebylo vyplaceno (netýká se pouze doživotní penze).